Evropané se chystají na Mars. Průzkumné vozítko chtějí pojmenovat po známé bioložce a chemičce
Evropská kosmická agentura vyšle přesně za rok k Marsu loď s průzkumným vozítkem. Takzvaný Marsochod se bude jmenovat Rosalind Franklin po britské bioložce a chemičce, která pomohla popsat struktury molekul DNA a RNA. Evropská kosmická agentura připravuje také několik astronautů pro misi na Mezinárodní vesmírné stanici ISS.
Evropská vesmírná výprava ExoMars vystartuje ke čtvrté planetě sluneční soustavy příští rok na podzim. Cesta a přistání jí budou trvat půl roku, na povrch Marsu se tedy dostane v prvním pololetí roku 2023. Už teď kolem planety krouží evropská družice, ale ta jen sbírá data a fotí. Příští oběžnice už vyšle dolů i kapsli s průzkumníkem na kolečkách.
Čtěte také
„Tento satelit umístí na povrch Marsu pojízdnou laboratoř s názvem Rosalind Franklin, která bude nejkomplexnějším vozítkem na planetě. Bude mít v sobě mnoho nástrojů a detektorů. Je to velmi vzrušující, protože vyvrtá do povrchu Marsu díru o hloubce metr a sedmdesát centimetrů. Zpod povrchu Marsu odebere vzorky, které pak přemístí do laboratoře uvnitř vozítka k analýze,“ popisuje generální ředitel agentury Josef Aschbacher.
„Jsme na to hodně zvědaví. Máme před sebou ještě několik technických kroků, než budeme moci přistoupit k vypuštění satelitu. Ale jdeme kupředu a nepracujeme na tom sami, ale ve spolupráci s ruským Roscosmosem.“
Lety s lidskou posádkou
Je to právě Evropská kosmická agentura na mise připravuje i kosmonauty. Spolupracuje přitom s americkou NASA, která dopravuje evropské průzkumníky do vesmíru.
V tuto chvíli je na ISS jeden evropský kosmonaut, který se bude vracet na Zemi na začátku listopadu. Na konci října ale raketa společnosti SpaceX vynese do vesmíru kosmonauta z Německa Matthiase Maurera. Ten zůstane na Mezinárodní vesmírné stanici půl roku a pak ho tam vystřídá italská kosmonautka Samantha Christoforetti.
Komerční lety zatím Evropa neplánuje
A co třeba evropské soukromé lety do vesmíru pro neprofesionály? Podle ředitele Evropské kosmické agentury Josefa Aschbachera dnes v Evropě není jediná soukromá společnost, která by byla schopná nabídnout takové lety, protože to je hodně drahý podnik.
O takových projektech se na různých místech v Evropě samozřejmě diskutuje, ale Josef Aschbacher je toho názoru, že v Evropě jsme ještě na hony vzdálení tomu, že by je někdo zrealizoval.
Související
-
Kdy lidé přistanou na Marsu? Kolonizace rudé planety už není sci-fi, soudí astronom Jan Palouš
Hostem je Jan Palouš, astronom a astrofyzik. V čem tkví unikátní úspěch vrtulníku Ingenuity, který se poprvé vznesl z povrchu jiné planety?
-
Nad povrch Marsu se už brzy vznese první dron. NASA jeho start o tři dny odložila
Americký Národní úřad pro letectví a vesmír se chystá na další přelomovou událost – na start malé helikoptéry, kterou na Mars dovezl rover Perseverance.