Drahoš vs. Svoboda. Která lokální témata chtějí do Senátu přinést kandidáti za Prahu 4?

Pane Drahoši, na svých stránkách píšete, že chcete rozvíjet lokální témata. Která zejména?

Čtěte také

Nezávidět a nepoměřovat se s bohatšími a mocnějšími. Štěstí je v nás, věří chirurg Pavel Pafko

JD: Tak já bych jenom předeslal, že Senát není jen o lokálních tématech. Role senátora není totožná s rolí zastupitele městské části, třeba v mém případě na Praze 4. Já jsem byl v kontaktu s minulým zastupitelstvem, s paní starostkou i se současným starostou.

Mám tam celou řadu aktivit, možná bych zmínil tu úplně nejčerstvější: společně s vedením radnice a s Národním technickým muzeem se snažíme využít potenciálu Dominikánského dvora v Bráníku. To je velmi hezká lokalita, ale stále ještě poměrně zanedbaná. A pod záštitou pana prof. Pafka, s kterým jsem v úzkém kontaktu, bychom tam rádi umístili nebo by bychom byli rádi, kdyby tam bylo muzeum medicíny. V Praze chybí, na Praze 4 samozřejmě také. Takže to je zajímavá aktivita.

Praha stárne

Pane Svobodo, co pálí čtvrtý pražský obvod? V minulosti jste působil jako zastupitel městské části Prahy 4 a později po rozchodu s KDU-ČSL jako její místostarosta. Která lokální témata byste uchopil vy?

JS: Tak já bych se nadále věnoval otázce sociální. Totiž jedna velmi důležitá skutečnost je, že na Praze 4 není jediné zařízení pro seniory v jurisdikci městské části. Když se tam vybudoval třeba nějaký dům pro seniory, tak pak byl předán do kompetence magistrátu hlavního města Prahy. A to byl důvod, proč jsem připravil projekt a položili jsme základní kámen pro výstavbu domova pro seniory na adrese Hudečkova.

Čtěte také

Hanza vs. Schiller. Který z kandidátů zastoupí Teplicko v otázkách těžby lithia a sociální podpory?

Tento projekt je koncipován moderně, kdy jde o to, aby se objekt sám uživil, aby tam bylo soužití těch ležících pacientů, kteří potřebují bezprostřední pomoc, a také aby tam byly byty, které si můžou senioři pronajmout a žít v bezprostřední blízkosti někoho, kdo jim může poskytnout pomoc v případě, že se jim zhorší zdravotní stav. Čili otázka sociální je nesmírně důležitá. Jednak Praha stárne a Praha 4 nemá doposud žádné takové zařízení ve své jurisdikci. A to si myslím, že je na počet obyvatel v Praze 4 a na rozlohu tohoto města veliká výzva. Je to potřeba vyřešit.

Já jsem četl, že vaším hlavním cílem je zajistit důstojný život pro seniory. Chtěl jsem se zeptat, jestli můžete být konkrétní. To je jedna z těch aktivit, anebo jediná?

JS: Ano, to je jedna z těch aktivit. Aby to byl svět, kde se potkávají ti mobilní, méně mobilní a ti, kteří třeba už jsou odkázaní na pomoc. Aby to byla komunita, aby to nebylo jenom vyčleněno. Je to veliký trend i v Evropě, aby už se nestavěla monotematická zařízení – že by to byl jenom domov seniorů nebo jenom LDN. Prostě je potřeba stavět tak, aby tam zůstal vnější svět, aby tam byla komunita, společenství, aby se lidi setkávali, znali se mezi sebou… To je prostě moderní trend.

Jak vidí Jiří Drahoš důstojný život pro seniory na Praze 4?

JD: Jako člověk, který už má seniorský věk, to vidím samozřejmě jako důležité téma. Já jsem také v kontaktu s některými organizacemi na Praze 4, například těmi, které poskytují terénní službu. To znamená, že každý z nás by byl rád co nejdéle doma, každý ze seniorů a nejen seniorů. Takže toto jsou věci, o které se také zajímám. Ale jak jsem řekl, role senátora primárně není suplovat radnici v některých aktivitách.

Tomu rozumím, ale přesto se ještě zeptám. Vy jste první místopředseda Senátu. Co se vám za těch šest let působení v horní komoře parlamentu podařilo prosadit, mluvíme-li o zájmech vašich Pražanů?

Čtěte také

Republikánský senátor: Pokud dáte Putinovi Ukrajinu, nezastaví se. A jde i o Tchaj-wan, protože ani Čína nespí

JD: Tak já jsem byl čtyři roky předsedou Výboru pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice. Věnoval jsem se hodně vzdělávání, samozřejmě i pro tu vědeckou oblast mám silnou kvalifikaci. Podepsal jsem se velmi výrazně na přijetí novely zákona o pedagogických pracovnících, kde došlo k navýšení platů učitelů, kde došlo k ukotvení pozic provádějícího učitele a tak dále. Takže v té oblasti vzdělávání – teď jsme nedávno schválili novelu vysokoškolského zákona, kde se zase přilepšuje nebo finančně se přilepšuje doktorandům tak, aby mohli důstojně vykonávat doktorské studium. Čili to je v té oblasti řekněme pedagogické nebo vzdělávací.

Jako bývalý vědec – dnes už se vědě nevěnuji, ale stále ještě mám řadu kontaktů – využívám své pozice u řady institucí na Tchaj-wanu.
Jiří Drahoš (STAN)

Ale já také jako bývalý vědec – dnes už se vědě nevěnuji, ale stále ještě mám řadu kontaktů – využívám své pozice u řady institucí na Tchaj-wanu a v souvislosti s tím, že tchajwanská firma TMSC u Drážďan bude stavět velkou továrnu na čipy, v oblasti polovodičů, jsem využil svých kontaktů. Vzniknou tady – v Praze a v Brně – dvě centra pro design těch moderních čipů a přiteče sem podpora pro tato centra v řádu stovek milionů. A pokračuji v tom dál, tento týden se setkám opět s tchajwanskou delegací, která tady bude, a budeme řešit otázku umístění tchajwanských firem třeba v Ústeckém kraji.

Věda a vzdělání

Věda, vzdělání leží na srdci vám oběma. Jakým způsobem z pozice senátora byste chtěl tyto oblasti ovlivnit, pane Svobodo?

JS: Tak samozřejmě musíme vzít celý ten školský systém od základních škol, mateřských škol. Především je potřeba nastavit podmínky, aby byli důstojně ohodnoceni ti, kteří se starají o naše děti, ať to jsou mateřské školy nebo základní školy. Je to téma, o kterém se tady hodně hovoří, že ta platová otázka je nedotažená do konce.

Co se týče vysokých škol, tak je samozřejmě problém spíš v tom, že dostávají určitý objem prostředků a je potom na vedoucí zaměstnancích, jak ty prostředky rozdělují – kolik dají na platy, jak motivují, financují, odměňují své pracovníky.

Čtěte také

Školství reálně zchudlo o desítky miliard. Bez peněz reformy vzdělávání stagnují, tvrdí sociolog Prokop

Ve vysokém školství jsou samozřejmě velké rozdíly v platech, ale to, co tady bylo řečeno, je velmi důležité. Je potřeba podpořit mladé začínající vědce, to znamená, aby ti vědci byli natolik finančně zajištění, aby mohli vést soukromý život, popřípadě i rodinný život a taky zahájit tu vědeckou dráhu, což je v dnešních podmínkách velmi náročné.

Ale především je to na těch vysokých školách, je to taky na vedoucích kateder, jakou váhu tomu dají. Čili je to taky na projektech, na dalších zdrojích – musíme tedy brát to, že akademický svět má svoji svobodu, je nezávislý. Samozřejmě potřebuje finanční podporu, ale taky je potřeba, aby i pracovníci v tom školství spravedlivě rozdělovali prostředky, které mají k dispozici. Takže ano, podporu finanční, organizační – a pak je to taky otázka zvážení toho, co se vyučuje, nabízí na tom vysokoškolském trhu a jaká je poptávka veřejnosti, poptávka státu, poptávka Evropské unie.

Jsem velmi zklamán, jak je podceňována otázka učňovského školství.
Josef Svoboda (ANO)

To, co tady chci zdůraznit, je, že já jsem původně vyučený. Dneska jsem na to hrdý. Mám vystudovaných několik vysokých škol a dokonce jsem studoval v zahraničí, ale začal jsem od vyučení a jsem velmi zklamán, jak je podceňována otázka učňovského školství. Platí pravidlo „řemeslo má zlaté dno“ a já jsem hrdý na to, že jsem vyučený, a byl bych rád, kdyby stejnou hrdost zažili i ti, kteří začnou, jak se říká, „von der Pieke auf“, od píky. Já bych jim to přál, protože to je obrovská výzva a pro mě je velmi důležité, že když jdu po Praze a jdu kolem nějakého člověka, který manuálně pracuje, tak se nemusím stydět, protože jsem tím dělníkem byl taky.

Deficit státního rozpočtu

Vláda chce kvůli povodním v novele zákona zvýšit deficit státního rozpočtu na tento rok o 30 miliard korun a v příštím roce by měl být schodek 240 miliard, tedy o 10 miliard vyšší, než se původně plánovalo. Je dobré se takto zadlužovat?

Čtěte také

Ekonom Pavel: Z daní by mělo jít méně peněz krajům a obcím. Snížení jejich přebytků by stlačovalo deficit státního rozpočtu

JD: Zadlužovat se nikdy není dobré, ale za naprosto mimořádných podmínek – a letošní povodně byly mimořádnou událostí, srovnatelnou jenom s několika dalšími v minulosti – je moje odpověď ano. Mimořádně bych vládě v uvozovkách prominul toto zadlužení, protože ty peníze budou potřeba pro lidi.

JS: Co se týče navýšení schodku – jako krajní řešení, především je potřeba přehodnotit, na co půjdou prostředky, to je na místě. A když se ukáže, že není jiné cesty, tak ano, protože to je balvan, který se tady táhne už příliš dlouho dobu, příliš dlouhou dobu zatěžuje nejen rozpočet České republiky. Tady jsou různé debaty o tom, jak se pohybuje hrubý produkt, a proto chci říct, že pro občana je důležité, jaký má příjem a jaké má vydání. Je potřeba, aby ten příjem převyšoval vydání, aby měli také nějaké úspory. Čili prvně nechť vláda hledá jiné zdroje na domácí půdě, a pak teprve ať volí další zadlužování.

Jak se dá podle kandidátů čelit dezinformacím? Jaký je jejich postoj k válce na Ukrajině? A jak motivovat mladé lidi, aby se věnovali řemeslu? Poslechněte si celý rozhovor.