Do práce jsem jednou zaspal, přiznává moderátor Ranního Radiožurnálu Jiří Chum

„Jednou se mi stalo, že jsem zaspal. Doběhl jsem to asi na minutu – v 5:01. Dokud je to do prvního vstupu, tak se to dá. Pak už je to poznat,“ vypráví Jiří Chum. Od pondělí do pátku provází posluchače napříč celou škálou témat, které Ranní Radiožurnál nabízí – tak, aby to bylo pro posluchače smysluplné a zajímavé.

„Moje rozhlasové pravidlo je: vždycky to říkej někomu, kdo sedí před tebou a je tvůj přítel nebo člen rodiny. Toho se snažím držet,“ popisuje. Kromě toho dodržuje ještě jeden osobní předpis – mít vždy dobrou náladu, ať už se jedná o zpravodajství nebo publicistiku.

„To je důležité, protože když tam nálada není, tak je to hrozně znát z vysílání. Humor a dobrá nálada udržuje člověka vzhůru, aby neodpadl, aby na něj nepřišla takzvaná vlnka a nezačal zívat.“ Uši posluchačů jsou totiž citlivé a z vysílání je všechno slyšet.

V roce 2018 se Jiří zapojil do plnění přání v rámci projektu Ježíškova vnoučata. Paní Zdeňku vzal do její rodné vesnice|foto: Jiří Šeda

Kromě rozhlasu se chtěl Jiří Chum vždycky věnovat také dabování. Roli dabingového herce si zkusil například v animovaném seriálu Lovci trolů od Guillerma Del Tora, nebo při namlouvání postavy Morba v americkém seriálu Futurama.

„Dabing mě baví, protože to je zase něco v zákulisí, něco za mikrofonem, kde člověk nemusí být sám za sebe. Tím, že jsou tam role, tak se můžu převtělit do někoho jiného a vyblbnout se,“ vysvětluje. Prací se v prvé řadě baví. „Práce v rádiu je pro mě koníčkem i zaměstnáním. A jestli práce má být dobrá, tak by ta symbióza měla fungovat,“ míní moderátor.

Chat s moderátorem Jiřím Chumem