Dlouhá egyptská košile galabíja má své netušené přednosti. Štěpán Macháček odhalil ty nejpikantnější

Na sedmadvacátou galabíji se Badawí těší. Krejčí Barakát je na jejich šití skutečný odborník
Podcasty, rozhovory, příběhy Další podcasty, rozhovory a příběhy Na sedmadvacátou galabíji se Badawí těší. Krejčí Barakát je na jejich šití skutečný odborník
0:00
/
0:00

Alfou i omegou egyptské venkovské módy je jediný kus oblečení – galabíje. Je to dlouhá košile, která přechází v jakýsi volný plášť a sahá až ke kotníkům. V Horním Egyptě ji nosí muži i ženy, muslimové i křesťané, děti i starci. V horkém podnebí prý nic pohodlnějšího není. Městské vrstvy v Káhiře či Alexandrii ohrnují nad galabíjí nos. Tradiční košile přitom můžou být dražší než značkové oblečení a jejich nošení má svá tisíce let stará pravidla.

Se svým známým Badawím Kásimem z vesnice Gurna nedaleko Luxoru jsem už dávno domluvený, že až si půjde nechat ušít novou galabíji, musí mě vzít s sebou. A dneska ten den nastal.

Badawí vytahuje ze skříně jednu galabíji za druhou – letní i zimní. Dohromady jich prý má 26, to ví přesně. „Jsou dvě tloušťky galabíjí a samozřejmě různé barvy. Třeba tohle je tenká letní galabíje,“ ukazuje.

„A tyhle staré galabíje, ty mám jako pracovní. Pak mám zase jiné na slavnostní příležitosti. Na pohřeb si beru černou, to se sluší. Na svatbu zas třeba bílou nebo tuhle béžovou.“

Galabíje a turisti, to nejde dohromady

Tak vida! Žádné džíny, žádné montérky a ani žádné obleky. Všechny činnosti se v Horním Egyptě odehrávají v těchto dlouhých tradičních košilích.

„Cizinci si myslí, že jsou všechny galabíje stejné. To ale není pravda. Třeba tahle má kolem výstřihu obyčejný lem, ale tahle má lem jako dvě kolejnice, říkáme tomu ‚železnice‘,“ vysvětluje. Většinou jsou galabíje v šedých barvách. Badawí má na léto nejraději hodně světle modrou a na zimu krásně tmavě šedou.

Oblíbená Badawího zimní galabíje je v tmavě šedé barvě, letní preferuje bledě modrou

„Kalhoty nosím jen v jednom případě, a to když doprovázím cizí turisty do sousedního města na památky. Kdyby mě zastavila policie v galabíji a viděla, že mám s sebou cizí turisty, tak bych měl problém a dostal bych se do řečí. Přitom taková galabíje může být dražší než kalhoty a košile,“ poznamenává Badawí.

Netušené výhody

Evropské dámy se občas ptají, co vlastně egyptští pánové pod těmi svými dlouhými košilemi nosí. Jsem teď s Badawím mezi čtyřma očima, a tak se ptám za ně. V zimě prý se nosí pod galabíjí dlouhé kalhoty a v létě aspoň trenýrky. Ty už nutně vidět nepotřebuju, i když se Badawí chystá mi letní sadu svých trenýrek předvést.

„Kouřím hašiš, a kdybych šel po ulici a viděl policisty, tak ten hašiš takhle nenápadně vyhodím vnitřkem z kapsy a nikdo si ničeho nevšimne,“ ukazuje mi Badawí tajné vnitřní kapsy a říká mi o dalších výhodách tohoto oděvu: „Když se potřebuju někde nutně vyčurat, jde to s galabíjí udělat v podstatě nepostřehnutelně.“

Krejčovská specialita

Sedáme na motorku a vyrážíme k Badawího krejčímu. Mám obavy, abychom tam dojeli, protože zvuky zespod se ozývají prapodivné zvuky.

Krejčí Barakát sedí ve své malé dílně za starou singrovkou a upravuje délky už hotových košil

Krejčí Barakát sedí ve své malé dílně za starou singrovkou a upravuje délky už hotových košil. „Galabíje nosíme všichni stejné – křesťané i muslimové. Nejvíc práce mám před svátky, lidé potřebují mít něco nového na sebe. Pak to zase opadne,“ přibližuje.

Drobný postarší Barakát s výrazným nosem a křížkem na zápěstí nikdy nic jiného než galabíje nešil. Zákazníci tu už tisíce let nic jiného nechtějí. Ostatně i Badawí si domů za chvíli odveze už sedmadvacátou, jen zdánlivě znovu stejnou, dlouhou egyptskou košili.

autoři: Štěpán Macháček, Anna Duchková|zdroj: Český rozhlas
Spustit audio

Odebírat podcast

Související