Egypt z balonu: Vzlétnout není problém, přistát už je těžší. Štěpán Macháček si prohlédl Karnak a skončil v poli cukrové třtiny
Do největšího muzea světa pod širým nebem se začali vracet západní turisté. Vidět prastaré chrámy z mnohasetmetrové výšky je lákavá perspektiva. Před sedmi lety se přitom právě v Luxoru stala největší balonová katastrofa všech dob. V únoru 2013 zahynulo při požáru a následném pádu balonu 19 lidí. Zpravodaj Štěpán Macháček si jeden z letů vyzkoušel.
Čtěte také
Na západní břeh Nilu vyrážíme brzy ráno, tma je ještě jako v ranci a přicházející den dávají tušit jen muezzini. Se skupinami turistů čekáme na kraji velké prašné plochy.
Teď právě vydaly úřady povolení k dnešním letům, to záleží na počasí, mezi balonisty nastal jásot a okamžitě zapnuli horkovzdušné motory. A na ještě před chvílí zdánlivě pusté ploše se během několika málo minut vzdouvají obrovská pestrobarevná monstra.
Egypt z výšky
Pilot našeho balonu má v ruce vysílačku a čeká na povolení ke startu. Balonové létání se řídí normálními pravidly leteckého provozu. A tady je dvacítka balonů, každý s pětadvaceti lidmi na palubě, takže koordinovat se musí.
Za rozbřesku, tedy ještě před východem slunce, se asi dvacítka balonů postupně odlepuje od země. Také čtyřiadvacet pasažérů našeho koše, včetně mě, pomalu doslova ztrácí půdu pod nohama. Kousek vedle nás visí nad polem v koši dalších 25 turistů.
Pilot nám ukazuje chrám královny Hatšepsut, zádušní chrám Ramesse II. Trochu si s balonem hraje, chvíli to vypadalo, že přistaneme na minaretu jedné místní mešity.
Přes řeku suchou nohou
Asi po půlhodině letu se připravujeme na přistání. Pod námi je všude jen cukrová třtina. Pilot říká do vysílačky, že tady rozhodně nepřistane, protože jsou tady všude banánovníky. Vypadá to, že všechny balony budou muset pokračovat přes Nil na východní břeh.
Čtěte také
Zpráva o tom, že musíme přeletět řeku, vyvolala nadšení pasažérů. Méně nadšený je pilot, ale nedá se nic dělat. Minuli jsme jedno vytipované místo vhodné k přistání – kus pole, kde už je cukrová třtina sklizená –, a teď zase stoupáme nad vodu. U břehu pod námi kotví osamocená dahabíje, stará nilská plachetnice.
Kam se vrtnout?
Neplánované prodloužení letu si užíváme, protože nás vítr zanesl přímo před slavný rozsáhlý karnacký chrám, takže máme jedinečnou příležitost prohlédnout si světoznámou památku pěkně ze vzduchu.
Kapitán Mu'min už si sice vysloužil potlesk pasažérů za hladké dosednutí, ale to ještě nevěděli, že let není zdaleka u konce. Po přistání probíhá menší hádka s farmářem, kterému se nelíbí, že jsme přistáli na jeho jetelové pole. A tak letíme dál.
Ani druhé přistání se moc nedaří. Myslím, že jsme zlomili jednu datlovou palmu. A pilot to moc nevylepšil ani vzápětí, protože přistáváme přímo v rákosí cukrové třtiny. Jiných možností tady ale moc není.
Jak si udobřit farmáře
Zatímco let samotný byl chvílemi ticha a klidu narušenými jen občasným zahučením balonových hořáků, přistání už takovou pohodičkou nebylo. Navíc kolem už zase pobíhá farmář, kterému jsme úspěšně zlikvidovali velkou část jeho třtinové úrody.
„Teď ještě farmáři nezačali sklízet cukrovou třtinu, takže míst na přistání je strašně málo. Chtěl jsem přistát ještě na druhém břehu, jak jste viděli, byl tam takový sklizený plácek, ale nešlo se zároveň vyhnout elektrickému vedení,“ vysvětluje po přistání kapitán Mu'min.
„Občas máme s farmáři menší hádky, ale my jim pak vždycky dáme nějaké peníze, aby byli v pohodě. Když něco poškodíme, zaplatíme to. A příští rok, když třeba zase budu muset přistát na stejném místě, tak už mu to vadit nebude.“
Sladká nevědomost
Trojnásobné přistání berou všichni cestující s humorem, stejně jako následnou procházku lánem cukrové třtiny, kde nás místní feláhové rozhodně nečekali.
Škoda, že jsem si ještě před startem nevšiml, že letíme balonem od známé brněnské firmy – asi bych byl klidnější. Na druhou stranu jsem rád, že jsem se až po přistání dozvěděl, že nás pilotoval stejný kapitán jako onen tragický let před sedmi lety.
Související
-
Češi se na důchod stěhují do Egypta – za sluncem i nízkými životními náklady
Němci či Britové si na důchod kupují nemovitosti u moře ve Španělsku. A do teplých krajů míří i čeští důchodci, kteří stále častěji vyhledávají Egypt.
-
Dovolená v Egyptě nemusí být jen luxusní resorty. Co třeba bambusová chatka na pláži?
Útěk z města není jen fenoménem západní společnosti. Egypťan Šaríf Ghamráwíprodal svůj byt v Káhiře a už třicet let žije na malé pláži na Sinajském poloostrově.
