Digitální projekce je jako Hollywood vedle skutečného vesmíru, nepochybují v nejstarším planetáriu na Balkáně

Zápisník Tomáše Havlína
Bulharskému Dimitrovgradu se dřív říkalo „město snů“ a dlouho platil za výkladní skříň tamního socialismu. Od konce 80. let ale přišlo vystřízlivění a postupný pád do šedi a zapomenutí. Odleskem minulé slávy města je planetárium pojmenované po italskému filosofu Giordanu Brunovi. Je nejstarší na Balkánském poloostrově a najdete ho v místním parku.
„Tohle je večerní obloha, jak ji můžeme pozorovat zjara. Vidíme Mléčnou dráhu a různá souhvězdí. Tady je Měsíc,“ říká Vanya Dimitrová, která v planetáriu pracuje jako specialistka. Stojíme spolu v malém prostoru, který připomíná rotundu, po jeho obvodu jsou křesla. Vanya ovládá od počítače digitální projektor a na strop promítá obraz hvězd.
Najednou jako bychom byli od Země vzdálení několik světelných let. Nebe je poseté spoustou hvězd. Vanya navíc otáčí oblohou, až to působí jako zázrak z jiné reality. Ale o tom nechce Dimitar Kokotanikov, astronom a ředitel planetária ani slyšet.
„To je něco jiného. Všechno, co tady ukazujeme a vyprávíme, je promyšlené a skutečné. Astronomie je ta nejzajímavější věda, a aby přiblížili její krásu co nejvíc lidem, vymysleli astronomové různé prostředky. Vesmír je krásný, ale je potřeba ho poznat,“ dodává.
Fascinace vesmírem
Planetárium v Dimitrovgradu otevřeli v roce 1962. Podle Dimitra Kokotanikova, který tady pracuje už čtyřicet let, se projekt svezl na duchu doby.
„Tehdy putovala do kosmu první umělá družice země a u lidí pak byla taková euforie – zájem o astronomii vzrostl. Navíc bulharská televize tehdy vysílala teprve rok nebo dva a jiná zábava moc nebyla. Proto bylo planetárium pro lidi zajímavé. Byla to atrakce,“ vysvětluje astronom.
Zpočátku se samozřejmě v planetáriu Giordana Bruna na digitální projektor spoléhat nemohli. Původní planetárium vyrobil sám architekt budovy Milko Milanov.
„Měl jsem štěstí mluvit s ním rok před smrtí,“ vypráví Dimitra Kokotanikov. „Vzpomínal, jak mu řekli, že strana nemá peníze a ať postaví projektor sám nebo místo toho otevřou v planetáriu restauraci. Tak začal číst a planetárium opravdu postavil s využitím optiky na promítání dětských diapozitivů.“
Nejkrásnější pohled na nebe
Milanovův projektor můžete dodnes vidět na výstavce ve zdejší učebně. Po deseti letech ho nahradilo planetárium z dílny Karla Cajse, které je v provozu dodnes.
„Nabízí ten nejkrásnější pohled na umělé nebe. Obraz souhvězdí je na rozdíl od digitálního projektoru mnohem reálnější,“ srovnává Vanya. „Digitální projektor je ekonomicky úsporná cesta, jak být v astronomii moderní. Ale je to tak trochu hollywoodský film.“
Planetárium v Dimitrovgradu pracuje s žáky místních škol, z nichž někteří už vyučují astronomii na zahraničních univerzitách. Zaměstnanci se taky snaží oslovovat veřejnost, i když jednoduché to prý není. Děti jsou zvídavější než dospělí.
Navštěvu planetária Giordana Bruna lze přitom rozhodně doporučit. Vždyť hvězdářské dalekohledy si tady kvůli porouchané kupoli hvězdárny vynášejí za teplých večerů na dvůr.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Ekonom: Český mlékárenský průmysl není efektivní. Asi polovina másla je z dovozu, stát na tom tratí
-
Po technoparty v Berlíně bojuje v nemocnicích o život 13 lidí. Dalších 27 je ve vážném stavu
-
Češi a Poláci se nejvíce bojí ruského vměšování do voleb. Pro Slováky je hrozba EU, ukazuje průzkum
-
‚Zadrželi i člověka na skútru.‘ V Polsku se kvůli kontrolám na hranicích s Německem tvoří kolony