Co vás nejvíc zaujalo v roce 2021? Vyberte si z nejčtenějších příspěvků na webu Radiožurnálu

Navzdory očekáváním v souvislosti s vakcínou se rok s číslovkou 2021 do světové historie zapíše jako druhý rok covidu. Kvůli novým variantám koronaviru navíc přinesl ještě vyšší počty nakažených i zemřelých než ten předešlý. Hned zkraje roku čelilo Česko další vlně pandemie a v březnu v některých regionech reálně hrozil kolaps nemocnic. Na podzim zaskočila všechny rekordní čísla, s jakými koronavirus zaútočil na zdravotnický systém.

Čtěte také

„K očkování mě nepřesvědčil ani pobyt v nemocnici,“ říká penzista, který skončil na kyslíku

Radiožurnál se pro vás snažil neustále monitorovat aktuálně platná protiepidemická opatření a díky reportérovi Matěji Skalickému přinášel také čerstvá data Ministerstva zdravotnictví a informace o vakcínách a o tom, jak fungují. Na stránce Česko v boji proti covidu s Matějem Skalickým stále najdete ty nejdůležitější informace v souvislosti s vývojem pandemie. Mezi nejčtenější články loňského roku patřil také jeho příspěvek, ve kterém vysvětluje, co se v lidském těle děje po očkování proti koronaviru.

Reportér Ľubomír Smatana se zase rozjel do nemocnic a mluvil přímo s lékaři a sestrami, saniťáky i pacienty na covidových jednotkách na mnoha místech po celé republice. A všímal si také toho, jak se proměnil postoj společnosti ke zdravotníkům. Jeho emotivní svědectví vás zaujalo na webu i sociálních sítích.

Afghánské ženy a Lukašenko

Na zahraniční scéně jsme na Radiožurnálu sledovali první kroky nové administrativy prezidenta Joea Bidena, sílící perzekuci oponentů režimu Vladimira Putina, odcházení německé kancléřky Angely Merkelové, nouzovou evakuaci spojeneckých sil z Kábulu nebo uprchlickou krizi na polsko-běloruské hranici. Na situaci v Afghánistánu i na dění na východním pomezí Evropské unie jsme se ptali novinářky Petry Procházkové.

Čtěte také

Afghánské ženy nejsou chudinky. Nejsou zvyklé starat se samy o sebe, od toho mají muže, popisuje Petra Procházková

„Afghánistán jsou dva oddělené světy: rodina za vysokou zdí, kde muži často žijí pod pantoflem, a pak ulice, kde má muž svou důstojnost,“ popsala v září v Hostu Lucie Výborné. O dva měsíce později se Petry Procházkové ptal Tomáš Pancíř na pozadí krize na východní hranici EU: „Lukašenko je člověk, který jen tak někomu nějaké ponížení nedaruje. On se cítil v poslední době ponížen, měl pocit, že se proti němu celá Evropa spikla, tak nám chtěl ukázat, že také on s námi umí zatočit. Představuju si ho, jak sedí v Minsku a mne si ruce.“

Nejoblíbenější seriály

Velký ohlas u vás měly také reportážní seriály Radiožurnálu. V létě jste ocenili prázdninové série Česko mezi řádky, Jako u moře nebo Nejhezčí plovárny v Česku. Nejvíc avás ale zaujalo pátrání po tom, Jak bydlí Češi, a také příběhy těch, kteří se rozhodli vzít pandemii jako příležitost k životní změně, v seriálu Restart díky covidu.

Důchod pro Zátopka a máslo za 10 korun

Podzim patřil na Radiožurnálu parlamentním volbám, návštěvníky našeho webu ale víc zaujalo výročí 17. listopadu a sametové revoluce. První příčku ve čtenosti v uplynulém roce obsadil rozhovor s porevolučním ministrem Petrem Müllerem.

Čtěte také

Zátopkovi jsem sebral důchod, odmítl jsem i Havla, vzpomíná polistopadový ministr Miller

Mimo jiné v něm zavzpomínal, jak složité bylo nejen pro politiky změnit myšlení i přístup v prvních měsících demokratického fungování republiky: „Museli jsme odebrat důchody, které vybočují ze systému – a to třeba i Zátopkovi, což ve společnosti vyvolávalo velké rozpaky. Pokud ale děláte systém, nemůžete dělat výjimky.“

V souvislosti s výročím listopadu 1989 vás také zaujal projekt Databáze dějin všedního dne, na který v rozhovoru s Jiřím Chumem upozornil jeho zakladatel, historik Vojtěch Kessler. Proč se podle něj máme dnes lépe než za minulého režimu, přestože například máslo za tu dobu zdražilo téměř na pětinásobek, si můžete poslechnout zde.

„S vámi už nikdy v životě“

Do tři dekády vzdálené minulosti se měl ohlížet také Václav Klaus v rozhovoru s Vladimírem Krocem. Namísto toho vyvolal rozruch nejen na sociálních sítích Radiožurnálu, když moderátorovi Dvaceti minut Radiožurnálu odešel ze studia uprostřed rozhovoru. Měl v něm především vysvětlit, proč je podle něj kauza údajné půjčky SSSR v době, kdy byl ministrem financí, jen „nesmyslný výmysl aktivistických novinářů“. Co ho tak rozezlilo?