Itálie je rájem labužníků. Jestli se tam chystáte na letní dovolenou, můžete se těšit třeba na špagety aglio e olio, penne all'arrabbiata nebo třeba lasagne bolognese. Pokud jste spíš na sladké, tak určitě nesmíte vynechat domácí tiramisu s mascarpone a samozřejmě zmrzlinu. Zmrzlinárnu v samotném centru Říma navštívil reportér Martin Balucha.
Lesní ovoce, avokádová, bílé víno, papájová, mangová, ananasová – příchutí je v malé zmrzlinárně nedaleko slavného Kolosea na výběr tolik, že se vám z toho zatočí hlava. Ještěže tu je Valeria, která zákazníkům radí, aby se ve spleti barev a vůní neztratili. V tomhle obchůdku si navíc vyberou i ti, kteří nemůžou lepek ani mléko.
Turecká zmrzlina si k českým stánkům a okénkům zatím cestu neprošlapala. Možná je to proto, že se nejedná o žádnou šťavnatou, krémovou ani nadýchanou pochoutku. Její konzistence je spíš tahavá až gumová. A ani její prodej není zas tak úplně banální záležitostí.
„Všechny naše zmrzliny jsou bez lepku, některé z nich děláme i bez mléka. Máme tu ovocné i několik druhů čokoládových zmrzlin, například s pomerančem nebo jednu, která se jmenuje extáze. To je zmrzlina s černou čokoládou s opraženými oříšky a s kávou,“ představuje mi některé příchutě Valerie.
V malé zmrzlinárně pracuje už dva roky. Ještě studuje – učí se jazyky, které se jí v práci hodí. Obzvlášť o víkendech prý mají hodně zákazníků, hlavně turistů.
Malé zmrzlinárně šéfuje Alessandro, který mi vysvětluje, proč jsou všechny jejich zmrzliny bez lepku:
„S nápadem prodávat zmrzliny bez lepku přišla moje kamarádka, která trpí celiakií. Společně jsme se rozhodli otevřít vlastní obchod. Tenhle je můj a mé sestry. Máme osm dalších obchodů v Římě a dva v Los Angeles.“
Že jsou tady všechny zmrzliny bez lepku, byste na jejich chuti rozhodně nepoznali. Nepoznal to ani Francouz Adrien, který do Říma přijel služebně. Co by to ale prý bylo za cestu do Itálie bez italské zmrzliny…
„Dávám si zmrzlinu, abych si naplno užil všechny chutě Itálie. Mám čokoládovou s pomerančem a ochutnal jsem taky druhý kopeček. Už jsem zapomněl, co to je za příchuť. Je ale výborná,“ libuje si.
Vedoucí zmrzlinárny Alessandro se chlubí, že všechny jejich zmrzliny jsou čerstvé. Najdete tu smetanové zmrzliny i sorbety.
Malý ledňáček na špejli v čokoládě. Tak to je první zmrzlina, kterou si z dětství vybavuje zmrzlinář Radim Řezáč. Dnes, když jde po ulici a někde spatří prodávat zmrzlinu, tak neodolá a vyzkouší – smíchané chutě a ingredience jsou spíše horší, nejlepší je jednodruhová. „U jahodové víte, na čem jste,“ vysvětluje.
„Do našich zmrzlin nepřidáváme žádné konzervanty. Používáme základní suroviny, jako jsou mléko a smetana. Chladíme je v mrazáku při teplotách kolem minus 26 stupňů,“ vysvětluje. „Pak tady máme taky ovocné sorbety. Nakrájíme třeba hrušku, rozmixujeme ji a pak zmrazíme. Všechny naše sorbety jsou jen z ovoce a z vody.“
Přestože se v obchodě specializují na bezlepkovou zmrzlinu a najdete tu i příchutě bez mléka, ceny jsou podobné jako v jiných zmrzlinárnách v okolí.
„Běžná zmrzlina u nás stojí dvě eura padesát, za to u nás dostanete dva kopečky. A za tři eura padesát si můžete vybrat tři příchutě. Prodáváme taky mléčné koktejly. Větší porce zmrzliny jsou u nás za čtyři eura padesát. No a zmrzlinu si můžete vzít taky s sebou do vaničky,“ vypočítává Valerie, která zase běží k pultu, aby mohla obsloužit další zákazníky.
Zmrzlinou se prý nepřejíte. Alespoň Janu Hochsteigerovi se to ještě nikdy nepodařilo.
24 příchutí, 18 zlatých medailí z mezinárodních soutěží a přitom jen tři stálí zaměstnanci. Takovou vizitkou se chlubí lakenhamská manufaktura na výrobu zmrzliny, k...
