Chybí nekvalifikovaní i technici. Školy by měly víc spolupracovat s byznysem, míní ekonom z Deloitte

V úvodu jsem citoval základní údaje o počtu volných míst a nezaměstnaných, které včera zveřejnil Úřad práce. Když se blíže podíváme na těch 360 tisíc volných míst, o jaké profese a pozice jde?

Je to poměrně nesourodá skupina. Na jedné straně nám chybí pracovní síly v oborech jako je průmysl a stavebnictví, tedy taková ta základní pracovní síla se základní kvalifikací – případně s nějakou technickou specializací – ale také nám chybí pracovní síly ve velmi žádaných oborech jako je automatizace a digitalizace, kde naopak potřebujeme vysokou specializaci. V oborech, které se často na domácích vysokých školách neučí v takové podobě, ve které je pak byznys potřebuje.

Takže nám řekněme chybí pracovní síla na obou stranách spektra pracovního trhu. Pokud máme nějakého obvyklého českého zaměstnance se středoškolským vzděláním, s maturitou, případně s bakalářským vzděláním v nějakých ekonomických či obchodních oborech, tak ti potom nedokážou nebo nechtějí vykrýt ty mezery na trhu práce v tom jednom konci spektra, které jsem popsal. Zároveň nemají kvalifikaci nebo se nemohou rychle snadno rekvalifikovat na to, aby mohli začít psát kódy v programovacích jazycích.

Když se budeme bavit o těch málo kvalifikovaných, není právě tam problém v tom, že zaměstnavatelé nabízejí třeba málo peněz? Ptám se i proto, že šéf odborů Josef Středula dnes na Twitteru reagoval na konkrétní příklad jedné firmy, která nemůže sehnat slévače. Podle pana Středuly je právě problém v tom, že nabízí příliš nízké platy. Je to obecný problém?

Čtěte také

Okres s nejnižší nezaměstnaností v Česku má problémy s nedostatkem pracovníků i s dopravou

Do jisté míry ano. Samozřejmě jde o standardní zákony nabídky a poptávky, pokud nabídnete dostatečně vysokou mzdu, přetáhnete stejné zaměstnance od konkurence, ale to potom neřeší ten problém pro trh jako celek. Tím, že si firmy budou přetahovat zaměstnance, se vyřeší problém jedné firmy a naopak vyrobí problém druhé. Spíš je potřeba, aby se hospodářská politika dlouhodobě věnovala tomu, aby se tyto nesoulady snižovaly.

Je potřeba, aby zejména školství bylo schopné spolupracovat s byznysem tak, aby vědělo, jaké pracovní síly má pro ten trh práce připravovat. Přece jenom, doba se mění, technologická vybavenost a požadavky firem jsou jiné, než byly před patnácti dvaceti lety a je otázka, jestli školství dokáže takto rychle reagovat. To je alfa a omega toho, jak snížit strukturální nezaměstnanost.

Říkal jste, že je otázka, jestli školství dokáže tam rychle reagovat. Dokáže?

Já si tím úplně jistý nejsem. Když se například podívám na umístění českých vysokých škol v mezinárodních žebříčcích, tak to není úplně radostný pohled. Proto se k nám také nepřichází pro kvalifikovanou pracovní sílu, protože se u nás bohužel ani nečeká. Když chcete někde založit nějaké vývojové centrum, tak se jako šéf firmy podíváte na nějaký takovýto žebříček a zjistíte, že takové firmy najdete ve Spojených státech, v Německu, případně v Číně, ale ve střední Evropě včetně České republiky bohužel nikoli.

Čtěte také

Zahraniční pracovníci mají o práci u nás zájem, rizik se obávají spíš zaměstnavatelé, shrnuje personalista Jiří Hora

Je řešením v tuto chvíli začít výrazněji lákat zahraniční zaměstnance?

Vzhledem k tomu, že ten problém je strukturálního charakteru a musí se řešit s nějakým dlouhodobým výhledem, tak si myslím, že bude potřeba zapojit více možných cest. Nemůžeme se spoléhat na jeden nástroj, který by jako mávnutím kouzelného proutku našel lidi pro všechny firmy, které je shání. Takže pracovní imigrace je jedna z cest, kterou to řešit – kromě toho, aby školství lépe spolupracovalo s byznysem, tak i pracovní imigrace toto do jisté míry řeší.

Tady je spíš na vládě, aby to nějakým způsobem podpořila a vytvořila pro to podmínky, firmy si samy živelně tu pracovní imigraci zařídí. Ostatně dnes najdete ve stavebních firmách možná i většinu zaměstnanců nečeského původu. Byznys si to zařídí, jenom mu stát musí podat spíš pomocnou ruku než překážet.

Jaké jsou slabiny spoléhání se na zahraniční pracovníky? Jak by podle Davida Marka měly vypadat investice do školství? Poslechněte si celý rozhovor vedený Tomášem Pancířem.