Chvíli loď, chvíli ponorka. Hydronaut je jedinečný pomocník v přípravách na pobyt druhého Čecha ve vesmíru
Hybridní hlubinný modul s názvem Hydronaut o víkendu zakotvil nedaleko Fakulty strojní v areálu ČVUT v Praze. Osmimetrový objekt se na 48 hodin stal domovem pro tříčlennou posádku v čele s Alešem Svobodou, adeptem na budoucího českého astronauta. Jak tento netypický potápěčský zvon vypadá a v čem přesně pomáhá při přípravách na cestu do vesmíru?
Hlubinný habitat Hydronaut H03 DeepLab je vlastně hybridní ponorka. Sestává z jedné obytné komory a dvou tzv. balastních, které mohou být naplněné buď vzduchem, nebo vodou. „Důležité je, že má dva základní hlavní otvory – jeden nahoře, jeden dole – a jejich kombinací měníme typ toho zařízení,“ popisuje ředitel celého projektu PROMISE Jiří Schneider.
„Když je otevřený horní otvor, je to loď a plave. Sice z ní kouká jenom úplný vršíček, ale můžeme k tomu přijet lodí a vyměnit obsah. Ve chvíli, kdy vrchní otvor zavřeme, tak se z toho stává ponorka. Vypustíme balastní nádrže, spustíme to do hloubky, jaké potřebujeme, vyrovnáme tlaky vevnitř a venku, otevřeme spodní poklop a stane se z toho keson neboli potápěčský zvon.“
Chvíli loď, chvíli ponorka
Právě tento hybridní provoz Hydronauta odlišuje od ostatních podobných modulů. Navíc díky tomu, že se dá otevřít horní poklop, se jakékoli změny ve vybavení nemusí provádět potápěčskou cestou jako u většiny kesonů.
Obytná komora má objem asi 20 krychlových metrů a Jiří Schneider ji pro lepší představu přirovnává k malému oválnému karavanu. „Na jedné straně máme takový velitelský můstek, kde jsou počítače, senzory, máme tam elektrický rozvaděč – všechno na 12 voltů, protože jsme pod vodou, tedy vysoká vlhkost…“ popisuje.
„A na druhé straně je naopak odpočinková část, kde jsou postele, pult, u kterého může posádka sedět a jíst, pít a odpočívat, dát si karty, ale zároveň, protože jsme pod vodou, taky provádět hygienu a chodit na záchod.“
Voda je tak trochu stav beztíže
Hydronaut není uzpůsobený pro simulaci stavu beztíže. Tu umožňují parabolické lety, které také budou součástí projektu Česká cesta do vesmíru. V suchém doku je Hydronaut vhodný především pro izolační experimenty a simulaci práce s technikou.
„Ale jinak samozřejmě když jsme pod vodou, tak se pracuje podstatně líp, protože všechny extravehikulární aktivity, to znamená výstupy do volného prostoru, jsou potom do vody a tam je pro nás jakýsi stav beztíže,“ dodává vedoucí projektu PROMISE.
Související
-
Česká cesta do vesmíru zprostředkuje 20 studentům zážitky ze stavu beztíže
Co je cílem projektu Česká cesta do vesmíru a kdo bude mít díky němu šanci vyzkoušet si stav beztíže?
-
Magazín Experiment ŽIVĚ z tréninkové simulace mise českého astronauta na Měsíc
Jak by mohla vypadat česká cesta do vesmíru Aleše Svobody, který byl vybrán do záložního týmu kosmonautů Evropské vesmírné agentury?
-
Magazín Experiment: Kdy poletí do vesmíru druhý Čech? A jak mohou houby pomoct v odsolování půdy?
Let druhého Čecha do vesmíru po téměř půl století začíná dostávat konkrétní obrysy. Provází jej velký zájem firem i vědců. Kdo jejich experimenty zaplatí?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Hurvínek? A od Nepila? Teda taťuldo, to zírám...
Jan Kovařík, moderátor Českého rozhlasu Dvojka
3 x Hurvínkovy příhody
„Raději malé uměníčko dobře, nežli velké špatně.“ Josef Skupa, zakladatel Divadla Spejbla a Hurvínka