Chemici z Olomouce zkoumají skvrny ze středověkých knih. Chtějí zrekonstruovat složení dávných léčiv

Na projektu spolupracují odborníci z 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy, kteří odebrali vzorky přímo z historických svazků. Každý vzorek se nachází ve skleněné lahvičce o objemu dvou mililitrů a obsahuje jen nepatrné množství látky. Právě to z analýzy činí velmi náročný a jedinečný úkol.

Dokážeme rozlišit, jestli lékárník nad knihou zrovna svačil, nebo vyráběl nějaký lektvar.
Lukáš Kučera, archeochemik

„Je to jen takový prášek, velikostí může připomínat zrnko obilí. Pracujeme tedy s opravdu nepatrným množstvím, a právě proto je nesmírně důležité dopředu důkladně promyslet, jakým způsobem analýzu provedeme — máme totiž jen jeden pokus,“ vysvětluje Lukáš Kučera z Katedry analytické chemie, proč musí vědci postupovat velmi opatrně.

Cílem unikátního výzkumu je zjistit, zda skvrny skutečně pocházejí z tehdy používaných léčiv, nebo jde například jen o pozůstatky jídla. „Dokážeme rozlišit, jestli náhodou zrovna nad tou knihou lékárník svačil, nebo vyráběl nějaký lektvar, mast nebo lék,“ přibližuje Lukáš Kučera.

Dodává však, že někdy může být takové rozlišení velmi složité: „Pokud jedl chleba se sádlem a my tam objevíme sádlo, nevíme, jestli ho přidávali do toho léčiva, anebo mu upadlo zrovna od svačiny.“

Profese: archeochemik

A protože mají chemici u každého vzorku k dispozici vždy jen jeden pokus, musí postupovat velmi opatrně. „Od neinvazivních technik, kterými vzorek nezničíme, což je typicky ramanová nebo infračervená spektroskopie, k destruktivnějším metodám, kde si třeba vzoreček rozpustíme,“ vysvětluje Jakub Slačálek.

Čtěte také

Českým objevem jsme vyfoukli Němcům prvenství. Naše tři tisíce let staré pivo je nestarší v Evropě, usmívá se chemik

Celkovou analýzu a její vyhodnocení by měli olomoučtí chemici dokončit za tři až čtyři měsíce. Očekává se, že výsledky mohou přispět k hlubšímu pochopení středověké lékařské praxe a možná i k rekonstrukci některých tehdejších léčiv.

Lukáš Kučera, který se projektu účastní, má s podobnými výzkumy dlouholeté zkušenosti. Díky analýze archeologických a historických vzorků se mu už podařilo například doložit nejstarší využití prosa jako suroviny pro výrobu piva ve střední Evropě nebo odhalit postup výroby mléčných produktů v eneolitu. I proto bývá kolegy označován za nejznámějšího archeochemika v České republice.

Poslechněte si celý Magazín Experiment.