Českým objevem jsme vyfoukli Němcům prvenství. Naše tři tisíce let staré pivo je nestarší v Evropě, usmívá se chemik
Celý příběh začíná v roce 2017 v obci Kladina, kde byla nalezena tři tisíce let stará bronzová nádoba. Kromě nádoby samotné se zachovala i její výplň. A právě k její analýze byl přizván chemik Lukáš Kučera. „Nemůžeme si představit, že tam byly zbytky jídla. Je tam zachovaná hlína, z ní můžeme získat chemické informace,“ přibližuje. „Je to hodně těžký proces, protože nevíte, co hledáte, nemáte vstupní informace, nevíte, co jedli, pili. Ze střípků se snažíte skládat obraz.“
Mluvíme o tom, že chemická analýza je jedním z nástrojů archeologického výzkumu, a připomínáme objev prehistorické nádoby, ve které se našlo cosi podobného pivu...
Přesně tak. Můžeme tomu říkat zkvašený nápoj. To pivo je cokoli, co bylo zkvašeno, má to původ v obilí. A tam se objevilo, že je to zkvašené proso s přídavkem bylinek.
Zkusili jste to uvařit?
Samozřejmě, to se musí. (směje se) Už jenom v tom hraje roli i chlapská ješitnost – když jsem to já objevil, musím to uvařit dřív, než to stihne uvařit kdokoli jiný.
Co když uvařím něco hnusného?
Tak o tom nikomu neřeknu. (smějí se) Mělo to ještě i to kouzlo, nejenom že je to tři tisíce let staré pivo, ale do té doby mělo nejstarší pivo v Evropě Německo. My jsme jim vyfoukli jejich prvenství. Najednou se teď musí oni snažit o to víc, aby nás překonali.
Jak celé té věci prospěje, že muž, který je analytickým chemikem na Přírodovědecké fakultě Palackého univerzity v Olomouci, je taky domácím pivovarníkem?
Čtěte také
Je to návaznost na tento nález a pak to rozjelo strašně moc věcí. Díky tomu byl kolem velký mediální zájem, bylo to perfektní PR pro univerzitu. Člověk si řekne: proč to vařit jen tak doma a neudělat z toho novou disciplínu i na vysoké škole. Školy mají pivovary, Olomouc v té době neměla. Za tu dobu jsme došli k závěru, proč něco takového nemít. Může se testovat mnohem víc historických receptů, nejen tato Kladina, nálezů je řada, ale zkusit to rekonstruovat. Třeba aspoň jeden z toho bude pitelný. (smějí se) A uvidíme, jak to bude dál. Toto byl základ toho, jak může vzniknout univerzitní pivovar – Eureka. A mnohem víc do toho jít chemií a archeologií, tzn. propojit tyto dvě věci ještě v rámci vysoké školy.
Vrátili jsme se do konferenční místnosti z vašeho pivovaru, kde visí klobouk Indiana Jonese a nádherný plakát, dar vašich studujících, který mluví o tom, co se vám povedlo, a to je propojení archeologie s chemií, ale taky s něčím, čemu se říká pivní kultura. A to je něco, na co já zas tak moc nevěřím. Protože když se řekne kultura, mně to k tomu pivu nějak nesedí. Jak se na to díváte vy?
Je to hodně tenký led, každý to chápe úplně jinak...
...pardon, když se řekne pivní kultura, představím si horší nádražní restauraci, s vixlajvantovým ubrusem a se štamgasty, nic kulturního v tom nevidím.
S tím souhlasím. Jít do hospody na deset piv a říkat tomu pivní kultura, to není ono. Jde spíš o sociologický pohled. Jedna věc je výroba piva – udržování tradic. Máme plzeňský ležák, to, co vzniklo u nás v polovině 19. století. Udržujeme si díky kvalitním surovinám, kvalitní vodě stále trend, nastavujeme standardy, jak má správný plzeňský ležák chutnat.
Čtěte také
Když půjdeme hlouběji, představme si to tak, že když jdeme na „to jedno“ s lidmi, se kterými chceme řešit něco konkrétního – tak pivo nějakým způsobem lidi stmeluje. Už jenom když si vezmeme pojem „s tím bych na pivo nešel“, cítíme z toho, že ten člověk je nám nesympatický a nebudeme k sobě mít blízko. Když člověk potřebuje na vesnici něco postavit, kde najde ty nejlepší řemeslníky?
V hospodě...
Takže pivní kultura – nemůžeme to brát z pohledu, že si dám deset piv a půjdu domů, ale jako stmelující článek, který může pomoci lidi sblížit.
Funguje pivovar Eureka v rámci celé fakulty tady na Palackého univerzitě v Olomouci tak, jak jste si představoval?
Prvotní představa byla možná až hodně naivní, megalomanská, že vznikne pivovar, který bude fungovat jako stmelující článek, aby se fakulty více propojily a spolupracovaly na konkrétním tématu. Pivo se dá brát ze všech možných úhlů. Pomalu se to daří, ale pomalu. Fakulty nebo jedinci z jednotlivých fakult přicházejí, propojení tam přes ten výzkum je. A možná jsem si ze začátku představoval, že to bude mnohem rychlejší, dynamičtější, ale rozjíždí se to dobře.
Jak přesně vědci a vědkyně dokáží doložit stáří obsahu nádoby a nádoby samotné? Jak chutnalo tři tisíce let staré pivo? A na co je v běžném životě dobrá analytická chemie? Poslechněte si celý rozhovor.
Mohlo by vás zajímat
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor


Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Nový systém protivzdušné obrany pro Česko dostřelí až 80 kilometrů. Armáda ho otestuje na podzim
-
Svět, kde se muži vyhýbají zranění. ‚Byl jsem incel, mluvil o sebevraždě a pak chtěl být alfa,' říká Petr
-
Trump čelí tlaku kvůli kauze Epsteina. ‚Jeho voliči netušili, že by mohl být zákazníkem,‘ říká Ciglerová
-
Během ohňostroje v Düsseldorfu vybuchly dvě střely příliš nízko, jedna zasáhla dav. Zraněných je 19 lidí