Čeští experti si pro testy telekomunikačního přenosu vybrali střelnici. Chceme objektivní výsledky, vysvětlují
Dispečeři navigující sanitku nebo policisté při pronásledování zloděje, ti všichni se dorozumívají přes telekomunikační sítě. Kvalita přenosu informací je tedy pro ně zásadní. I proto inženýři z ČVUT navrhují testy, které srozumitelnost přenosu hlasu přes telekomunikační trasy prověřují.
Bezpečnostní rizika by měli zhodnotit i telekomunikační operátoři, zdůrazňuje Ondřej Malý
Chceme, aby sítě v Česku a potažmo EU běžely na hardware, jehož vývoj by probíhal v Číně, která není naší spojeneckou mocností? To je otázka, kterou by si měli především klást politici. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to naznačuje bývalý člen rady Českého telekomunikačního úřadu Ondřej Malý. A právě telekomunikační operátoři podle něho hrají důležitou roli.
Tomáš Drábek z ČVUT instruuje dobrovolníka, aby mohl vyzkoušet speciální střelnici. Spíš než na přesnost střel se ale výzkumníci zaměřují na něco jiného.
Tady Orel, jak mě slyšíte?
Střelec má na uších sluchátka a vědci testují, jestli rozumí slovům, která mu pustí. Střelnice slouží k tomu, aby zaměstnala mysl a pohybovou koordinaci respondenta. Většinu lidí, kteří se dorozumívají přes telekomunikační kanály, při tom totiž také zaměstnávají další činnosti, které vyžadují vysokou pozornost nebo fyzickou námahu – typicky záchranáři, policisté nebo hasiči.
„Telekomunikační trasa musí být navržena tak, aby se i navzdory paralelní zátěži domluvili,“ vysvětluje Jan Holub, vedoucí Katedry měření na Fakultě elektrotechnické ČVUT. Ověření je užitečné jak pro výrobce telekomunikačních zařízení, tak i pro provozovatele a architekty telekomunikačních tras, aby podle výsledků mohli své služby lépe dimenzovat.
Problematicky objektivní
S podobnými testy běžně pracují laboratoře po celém světě. Výsledky mnohých z nich mají ale podle Jana Holuba své limity:
Když jde o vteřiny 2. série

Co se děje, když se počítá každá vteřina? Martin Pařízek a Ondřej Vaňura znovu přináší jedinečný pohled na práci složek Integrovaného záchranného systému. Podívejte se také na díly 1. série z minulého roku!
„Některé paralelní úlohy zvýhodňují určitý typ subjektu. Třeba ty zaměřené fyzicky zvýhodňují fyzicky zdatné jedince. Proto jsme v nové normě definovali takové typy úloh, které tuto závislost na fyzických nebo mentálních schopnostech odstraňují.“
Trochu jiná Popelka
Mezi takové testy patří i takzvaný scénář Popelka, kdy respondenti třídí modré a červené těstoviny a během toho se snaží dobře porozumět slyšené informaci.
„Pracujeme s řadou mezinárodních doporučení a norem, a jednu z nich jsme teď nově napsali tady u nás na ČVUT. Byla schválená ve Francii na ETSI a teď je mezinárodní normou. Dalším krokem je její harmonizace s NATO.
Čeští inženýři se tak prostřednictvím speciální střelnice stávají prvními, kteří při simulacích srozumitelnosti spolupracují přímo s armádou.
Související
-
Jak pomáhá mobilní aplikace při záchraně lidských životů? Seznamte se systémem first responderů
Díky jednoduché mobilní aplikaci dokážou nyní záchranáři k člověku se srdeční zástavou snadno poslat pomoc, která mu může zachránit život – takzvaného first respondera.
-
Může vám zachránit život. Aplikaci Záchranka má v mobilu už 900 tisíc lidí
Cílem aplikace Záchranka je přispěv k zefektivnění tísňového hovoru, aby sanitka nebo vrtulník mohly vystartovat co nejdříve, popisuje Filip Maleňák.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Čelili jsme kyberútoku, hájí resort nezveřejnění vyhlášky. Měla umožnit sběr dat o navštívených webech
-
PRŮZKUM: Většina Ukrajinců důvěřuje Zelenskému a nechce volby. Štěpí se v názoru na smlouvu s USA
-
OVĚŘOVNA: Očkování proti tetanu není třeba a je v něm grafen, tvrdí příspěvek. Lékový ústav to odmítá
-
Dalajláma se převtělí, narodí se ve svobodném světě. Reinkarnace ale nemusí být dítě, říká Tibeťanka