Český obr v srdci Káhiry. Budova české ambasády v Egyptě ukrývá kinosál, tenisový kurt i bývalou školu
Na českou ambasádu v Káhiře chodí diplomatické návštěvy nesmírně rády. Unikátní komplex ze sedmdesátých let totiž nemá ve dvacetimiliónové egyptské metropoli obdoby. Zlatá doba československo-egyptských vztahů je sice už minulostí, ale české firmy začínají Egypt znovu objevovat. Areál káhirské ambasády tak může znovu ožít.
Na jedné z nejrušnějších křižovatek ve městě stojí už bezmála půlstoletí budova české, dříve československé ambasády, která je druhou největší v Káhiře. Nechybí v ní kinosál, tenisový kurt, bazén nebo rozlehlá zahrada. Administrativně-obytný komplex navrhl v 70. letech 20. století tým architekta Karla Filsaka. Desítky bytů obývali vedle pracovníků ambasády i zástupci československých firem.
Koncem 70. let, byla tendence sestěhovat sem všechny Čechoslováky ze všech možných bytů. Dneska už tu není nic.
Ladislav Bareš
Dnes je rozlehlý areál mnohem prázdnější a už před lety přišel o vlastní lékařskou ordinaci nebo školu s několika třídami.
Legenda v motýlku
Ani budova sama není ledajaká. Zvenku je ovšem obehnaná čtyři metry vysokou betonovou zdí. A to zajímavé se skrývá samozřejmě za ní.
Čtěte také
U brány mě zdraví vrátný a uvnitř už mě čeká profesor Ladislav Bareš z Českého egyptologického ústavu UK, který tenhle barák pamatuje od jeho vzniku. Prohlídku začínáme v prostoru, kde se scházejí zaměstnanci ambasády, ale slyšel jsem, že tady dříve bývala plnokrevná hospoda.
„Minimálně od devadesátých let to sloužilo jako takový bufet pro ambasádu. Tady tomu velel Šalabí, egyptský pracovník původně obchodního oddělení, který tam vařil čaj a roznášel vody,“ popisuje Ladislav Bareš.
Šalabí je legendární jméno, které zmiňují všichni, kdo tady sloužili a pracovali. „Dokonce tu bývala jeho fotka v bílé košili, tmavých kalhotách a s motýlkem, jak ho vyfotil náš dlouholetý fotograf Milan Zemina. Šalabí na to byl patřičně hrdý a pyšný a každému to ukazoval,“ usmívá se můj průvodce.
Osvěžení pro české egyptology
Šalabí už tu dávno pivo nenosí, z hospůdky zvané Oáza je spíš klub a lidí se tu schází mnohem míň než před desítkami let, kdy byla ubytovna ambasády plná pracovníků českých firem. A bylo to tu pro ně dobře vybavené.
„V té době, koncem 70. let, byla tendence sestěhovat sem všechny Čechoslováky ze všech možných bytů. Dneska už tu není nic,“ shrnuje Ladislav Bareš. „Lékaři tu byli poměrně dlouho, pokud vím, tak doktor Semiginovský tu skončil v roce 2005 nebo 2007. Škola tu fungovala od osmdesátých let, bývali tu tři nebo čtyři učitelé.“
Odstěhovali se i egyptologové, kteří teď přebývají v domku v Sakkáře nedaleko vykopávek. Ale jak říká profesor Bareš, jednou nohou jsou tu pořád a rádi na chvíli vymění prach pouště za zdejší krásný bazén.
„Přespáváme tady o víkendech. Ale dovolil bych si vás opravit: to, co tu vidíme, to není bazén, nýbrž požární nádrž. Že se v tom lidé koupou, to je jiná věc, ale oficiálně je to požární nádrž,“ usmívá se.
Úřední šiml kope i za mořem
Podle Ladislava Bareše se architekt Karel Filsak snažil dům ambasády přizpůsobit místním klimatickým podmínkám, ukazuje egyptolog na zastíněné dlouhé balkony. „Co je ovšem velkým problémem, ale co zřejmě nepadá na hlavu architekta Filsaka a jeho týmu, je to, že obývací pokoje jsou na sever, čili do zahrady, zatímco ložnice na jih do rušné ulice a obrácené ke sluníčku,“ vypráví.
Čtěte také
„Jak jsem slyšel, ale možná je to jen urban legend, původně měl ten dům být otočený o 180 °, ale podle československé státní normy a hesla „kam nechodí slunce, chodí lékař“ bylo rozhodnuto, že ložnice musí být obrácené k jihu,“ vysvětluje.
Autor hotelu Intercontinental
Jdeme se podívat do jednoho z desítek zdejších apartmánů, který teď užívají právě egyptologové. „Velká část vybavení je původní ze 70. let. Ty stoly jsou pěkné, z estetického hlediska zajímavé, ale nedá se u nich moc dobře sedět,“ komentuje egyptolog.
Českou ambasádu v Káhiře nedávno navštívil kunsthistorik Pavel Kalina z Fakulty Architektury ČVUT: „Z mého pohledu je to takové pokračování mezinárodního stylu, takové rozvinutí toho, co si představovali pánové jako Le Corbusier.“
Jaké další budovy mají architekti české ambasády na svědomí? „Hlavní osobou tu byl Karel Filsak, kterého zná širší veřejnost patrně například jako autora hotelu Intercontinental v Praze. Zaměřoval se i na stavby ambasád,“ vysvětluje kunsthistorik.
Budova českého velvyslanectví v Káhiře by se podle něj dala chápat jako „závěrečná práce jeho dlouholeté činnosti pro ministerstvo zahraničí. Pracoval v Pekingu, v Brazílii a v Novém Dillí,“ doplňuje Pavel Kalina.
Budoucnost české ambasády
Prohlédli jsme si nádhernou rezidenci velvyslance, obrovskou kuchyni, kinosál, zahradu, bazén, tenisový kurt… Je vůbec možné, aby měl takovýto komplex v budoucnu využití? „Představit se to dá,“ myslí si český velvyslanec v Káhiře Ivan Jukl.
„V poslední době zažíváme renesanci českého průmyslu v Egyptě – jako Škody Transportation nebo Linetu. Je to lákavá představa. Škola jako taková, pakliže tady bude dostatek dětí, to si představit dovedu,“ uvažuje.
V posledních letech se hodně mluví o Nové Káhiře, tedy o úplně novém hlavním městě, které vzniká 50 kilometrů v poušti, a také o tom, že egyptská vláda tam chce soustředit veškeré vládní instituce,. Ráda by také, aby se tam přestěhovaly ambasády všech zemí, které teď mají sídlo v Káhiře.
„Mluví se o tom, ale velmi okrajově. Upřímně řečeno, v tuto chvíli to pro nás téma není,“ říká český velvyslanec v Egyptě Ivan Jukl k myšlence stěhování svého úřadu. Podle něj se teď rýsuje možnost pronájmu části areálu české ambasády jiné evropské zemi. Vysoce postavené návštěvy jsou prý komplexem ambasády bez výjimky fascinované.
