České pivní stopy vedou i do Bulharska. Zanechaly je tam na konci 19. století bratři Proškové

S brtary Proškovými je díky neobvyklému památníku možné i po více než sto letech posedět u piva.

Vybudovali první tiskárnu v Sofii a přístav ve Varně. V bulharské metropoli vyprojektovali nejznámější mosty, jeden z nich byl prvním stenografem bulharského parlamentu a pomohl také k osvobození této země od osmanské nadvlády. Bratři Jiří a Bohdan Proškovi se nesmazatelně zapsali do dějin Bulharska. Jedním z řady jejich počinů bylo i založení moderního bulharského pivovarnictví.

Bulharské pivovarnictví bez bratrů Proškových si nelze nepředstavit, říká prezident Unie bulharských pivovarníků Vladimir Ivanov. Nic ho podle něj neovlivnilo tolik, jako právě tato dvojice Čechů.

České ležáky nemají konkurenci, myslí si nejlepší britský pivní sommeliér

O ochutnávku českých ležáků byl mezi britskými odborníky zájem

České pivo nemusí po světě o svých kvalitách nikoho příliš přesvědčovat. Najdou se ale země, kde by zlatavý mok od českých sládků mohli místní pít ještě o něco víc. Do tohoto výčtu patří i Velká Británie, byť ve většině tamních hospod aspoň jednu českou značku na čepu nebo v lahvové podobě najdete. Na tamní trh by ale rády prorazily i další, z pohledu Britů méně známé nebo zcela neznámé pivovary.

„V roce 1884 tady otevřeli svůj první pivovar. Přivedli sem české sládky a začali vařit český ležák. Stanovili tak nový standard pro kvalitu místního piva,“ vypráví.

Pivovar bratří Prošků byl tehdy nejmodernější na celém Balkáně a díky němu se do Bulharska dostaly i další vymoženosti: „Byl v něm první elektrický generátor v zemi, který dodával elektřinu i do nedalekého královského paláce. Spolu s pivem tak bratři Proškové přinesli do Sofie a celého Bulharska evropskou kulturu.“

Oživování zašlé slávy

prezident Unie bulharských pivovarníků Vladimir Ivanov s prasynovcem zakladatelů pivovaru zakladatelů Bogdanem Pipevem Proškem a jeho pivem podle původního českého receptu.

Kdysi nejpokrokovější pivovar na Balkáně ale dnes nahradilo obří prosklené nákupní centrum plné obchodů nadnárodních firem, které známe i z České republiky.

„Samozřejmě je mi líto, že už pivovar nestojí. Za komunismu o něj naše rodina přišla. Kolem roku 1960 tam vypukl požár a zůstala z něj ruina, o kterou se nikdo nestaral,“ popisuje méně slavnou éru Proškova pivovaru prasynovec jeho zakladatelů Bogdan Pipev Prošek.

Nezájem o někdejší skvost Sofie souvisel i s tím, že jméno Prošek se za komunismu stalo v Bulharsku synonymem nenáviděného kapitalismu. Pan Bogdan proto odešel do Německa.

Po bratrech Proškových je v Sofii pojmenované také náměstí.

Po pádu režimu začal ve své vlasti zašlou slávu bratří Prošků oživovat. Jeho rodina se zasadila o vybudování památníku českým předkům a obnovila tradici vaření jejich piva. „Je to pivo podle originálního českého receptu bratří Prošků,“ zdůrazňuje.

Bronzoví štamgasti

Bronzové sousoší tvoří vousaté postavy obou bratrů sedící u kulatého stolku se židlemi a s nezbytnými půllitry piva v ruce. I tento památník ale tak trochu zapadá v současné sofijské komerci. Do své zahrádky ho totiž zahrnula přilehlá restaurace.

Potomci Čechů, kteří pomáhali budovat moderní Bulharsko, si uchovávají mateřštinu svých předků

Jména některých Čechů, kteří přišli do Bulharska v 19. století, jsou v zemi živá dodnes

Od počátku 19. století a především po osvobození Bulharska z turecké nadvlády zamířila řada českých intelektuálů pomáhat mladému bulharskému národu. Mnoho z nich se v Sofii usadilo natrvalo. Spolu se svými rodinami, které dodnes mluví česky, se od roku 1924 scházejí v Československém národním domě v centru bulharské metropole.

Kousek od něj je i náměstí pojmenované po českých průkopnících bulharského pivovarnictví a dcera pana Bogdana Claudia se je teď snaží dostat také do místních učebnic. I když ona sama, jak přiznává, jejich největší přínos Bulharsku moc nemusí.

„Mám to přiznat? Já pivo vůbec nepiju,“ směje se mladá pokračovatelka slavného rodu.

Spustit audio
autoři: Anna Duchková, Filip Nerad|zdroj: Český rozhlas