České ležáky nemají konkurenci, myslí si nejlepší britský pivní sommeliér

O ochutnávku českých ležáků byl mezi britskými odborníky zájem
O ochutnávku českých ležáků byl mezi britskými odborníky zájem

České pivo nemusí po světě o svých kvalitách nikoho příliš přesvědčovat. Najdou se ale země, kde by zlatavý mok od českých sládků mohli místní pít ještě o něco víc. Do tohoto výčtu patří i Velká Británie, byť ve většině tamních hospod aspoň jednu českou značku na čepu nebo v lahvové podobě najdete. Na tamní trh by ale rády prorazily i další, z pohledu Britů méně známé nebo zcela neznámé pivovary.

Agentura Czech Trade tento týden ve snaze pomoci menším českým pivovarům prorazit na britský trh uspořádala v Londýně Český pivní den.

S fanouškem piva a odborníkem na digitální marketing Ryanem se smějeme představě, že bychom podle brožury, kterou jsme tu dostali, měli otestovat všech třináct výrobků pivovarů, které rozbily své stany na zahradě londýnské rezidence českého velvyslanectví. Obzvlášť za slunného dne, jako je ten dnešní, by to přinejmenším nebylo rozumné.

Čtěte také

Chutnají skvěle, ale modernizujte etikety

„České ležáky jsou velice dobré. Snažím se tady zorientovat v tom, jakým směrem se teď jejich chutě ubírají,“ vysvětluje Ryan usrkávající uznale světlý ležák pivovaru Zubr. „Aby prorazily i tady v Británii, musejí se dostat do těch správných barů. Měly by mít také chytrý marketing s důrazem na kvalitu piva.“

Náročná práce zahraničního zpravodaje má někdy i své světlé stránky. V tomto případě v podobě kvalitního českého ležáku

Podle Ryana by česká piva mohla trochu modernizovat svá loga a etikety. „Rozhodně by ale neměla kopírovat přístup všech těch nových amerických značek,“ myslí si Ryan.

O pár metrů dál potkávám u stánku Budějovického Budvaru Martina Macourka, ředitele českého zastoupení agentury Czech Trade a duchovního otce celé akce, která staví do protikladu anglický „ale“, tedy svrchně kvašené pivo, s českými ušlechtilými ležáky.

Čtěte také

„Britové sice vaří ‚ale‘, ale britští konzumenti pijí ‚lager‘,a to navíc velmi pochybné kvality. Zdejší nejoblíbenější značky jsou piva vyrobená za deset, někdy za dvacet dnů. My jim chceme nabídnout ležák, který zraje i dvě stě dnů. A docela se to daří,“ pochvaluje si.

Stojíme o věrné partnery

Pořádně co otáčet se měli zástupci Únětického pivovaru. Jejich desítka i dvanáctka přítomným zástupcům britských distributorů, hotelů i pubů velmi chutnaly. Podle spolumajitelky pivovaru Lucie Tkadlecové hledají únětičtí na britském trhu partnera, kterého zajímá kvalita, nikoli kvantita.

Roderick Jones získal ocenění britský pivní sommeliér roku

„Chceme tu mít pár restaurací, které budou věrné našemu pivu. Nestojíme o odběratele hektolitrů piva, u kterých nevíme, kam jdou,“ shrnuje Lucie Tkadlecová.

Kvalitní ležák? Jenom německý nebo český

S nepřehlédnutelnou černou vestičkou a modrým baretem přechází od jedné pípy ke druhé opravdový znalec, držitel ocenění Britský pivní sommeliér roku, Roderick Jones. Jeho kamarád, který rozjíždí luxusní restauraci v Londýně, ho pověřil, aby mu do nového podniku sestavil pivní lístek.


Pokud jde o světlý ležák, belgická piva na českou a německou kvalitu prostě nemají.

„Řekl jsem mu, že pokud trvá na něčem kvalitním a ojedinělém, má na výběr mezi německými a českými pivy. Co se týče pivních speciálů, má třeba taková Belgie také jistě co nabídnout, ale pokud jde o světlý ležák, belgická piva na českou a německou kvalitu prostě nemají,“ tvrdí pivní znalec.

Roderick, který je poloviční Němec, Českou republiku opakovaně navštívil. Zná nejen pivovary a pivnice, ale také přísné předpisy týkající se vaření piva u nás. Ostatně je nejen someliér, ale i sládek.

Čtěte také

Zatím prý neví, kterou značku českého piva svému kamarádovi doporučí. V přestávkách vyplněných konzumací špekáčků s hořčicí a křenem ale ochutnával, stejně jako ostatní, velmi poctivě.