Čapkovy postřehy platí i dnes, jeho Anglické listy ale vlastně nejsou knihou o Británii, míní tamní historik
Karel Čapek byl novinářem, dramatikem a autorem románů, ale může být považován i za zakladatele moderního českého cestopisu. V létě roku 1924 využil pozvání britského Pen Clubu a dva měsíce strávil na cestě po Spojeném království, odkud pravidelně posílal sloupky do Lidových novin. Na přelomu října a listopadu poprvé vyšel jejich ucelený soubor pod názvem Anglické listy. V Česku je Čapkova kniha dobře známá, ale vědí o ní také britští čtenáři?
„Máme nejlepší sbírku českých knih v celé Británii. Sbíráme je už sto let. Anglické listy máme v několika vydáních – první z roku 1925 i poslední z roku 2001. To si ale teď půjčil nějaký student,“ říká mi mezi regály knihovny Slovanských studií v Londýně Thomas Lorman.
„Poprvé jsem se k Čapkovi dostal před 30 lety a doslova jsem si ho zamiloval. Byl to výborný spisovatel. Jeho Anglické listy jsou plné jemného humoru. Řada postřehů, které Čapek udělal před sto lety, platí i dnes,“ oceňuje.
Být sami sebou
„Ve své době byli lidé v Británii fascinováni tím, jak vidí spisovatel ze střední Evropy jejich zemi. Jednou ze lží spojenou s Mnichovem bylo, že Československo je pro Brity zemí, o které nevědí zhola nic. Nebyla to pravda, řada lidí znala vaši kulturu,“ říká Thomas Lorman.
Na cestu po Anglii, Walesu a Skotsku se Karel Čapek vydal v létě roku 1924. Jeho texty vycházely průběžně v Lidových novinách. Na přelomu října a listopadu spatřila světlo světa první česká knižní edice a záhy nato, v březnu 1925, vyšla kniha také v angličtině.
Mezi roky 1925 až 1943 vyšly Anglické listy v Británii několikrát, nejprve na pokračování v deníku Manchester Guardian, potom mnohokrát knižně.
Je historik a vyučuje na fakultě slovanských a východoevropských studií. Anglické listy podle něj vlastně nejsou knihou o Británii. Vzorem nového Československa byly západní liberální demokracie. Všechny potřebné instituce už stát v roce 1924 měl. Čapek ale podle Thomase Lormana věděl, že to není všechno. Vydal se proto do Británie, aby zjistil, jaká západní společnost je a na jakých základech stojí.
„Čapek zjišťuje, že britská kultura je neopakovatelná a vychází ze svých vlastních pramenů a tradic. Československo proto nemůže být kopií Británie, ale musí být samo sebou,“ míní historik. „Cokoliv Čapek napíše o Británii je ve skutečnosti debatou o Československu. Dochází k závěru, že není třeba nic kopírovat, že mají být lidé hrdí na svou vlastní zemi.“
V roce 2001 vyšly Anglické listy v Británii znovu. Kniha ale zapadla a dnes ji zná jen hrstka lidí.
Související
-
Anglické listy Karla Čapka slaví 100 let. Jeden výtisk se zapsal i do britské vojenské historie
V roce 1924 představovaly Čapkovy Anglické listy zemi v Československu zcela neznámou. Historie ale má smysl pro paradoxy.
-
Karel Čapek a J. A. Komenský zdobí zeď v nizozemské Bredě. Město murálů má nový s českou tematikou
Nizozemské město Breda má novou velkoformátovou malbu od českého vytvárníka Patrika Antczaka. Na zdi u tamního gymnázia vytvořil fantaskní malbu s motivem Karla Čapka.
-
Co říkají Egypťané na Bohumila Hrabala? Diskuzní večer v Káhiře představil velikána české literatury
V káhirských ulicích se do noci linula četba z románu Bohumila Hrabala. Hluboká a zasvěcená debata se ale i v Egyptě stočila k fenoménu u Hrabala tolik hojnému – k pivu.
