Středověké pivo bych raději ochutnat nechtěl, říká ředitel Chmelařského institutu Žatec

Nejznámější českou odrůdou je žatecký poloraný červeňák. „Dává pivu příjemnou hořkost, která je hladká, není tvrdá, jak říkáme, a má vyrovnané aroma,“ vysvětluje Josef Patzak. Stáří odrůdy je podle něho těžké odhadnout, ale určitě je to víc než tisíc let.

Zkusil někdy uvařit pivo tak, jak se vařilo na našem území v 8. nebo 9. století? „Já jsem to nezkoušel, ale spolupracujeme s PIVO Praha v Břevnovském klášteře a vařit středověké pivo zkoušel pan opat. Opravdu bych to asi nechtěl chutnat, protože se vaří na ohni a cedí se přes slámu,“ popisuje Patzak.

Chmel se u nás objevil v 8. nebo 9. století a podle Josefa Patzaka se rozšířil z Číny asi před milionem let velmi rychle, ale jen mezi 35. a 50. rovnoběžkou. Chmel totiž potřebuje dlouhý den, aby vykvetl. Kulturní chmely se rozšiřovaly s putováním lidí, takže se má za to, že chmel měl význam jako bylina.

V Mezopotámii se pravděpodobně vařila piva už před 3 tisíci lety. Byl to uvařený, zkvašený obilný nápoj. Přidávalo se do něj koření, jako je koriandr nebo kardamom. Piva, která se pila kdysi, jsou spíše pšeničná. JOSEF PATZAK

V průběhu historie se měnil způsob pěstování chmele. V době neolitické revoluce se pěstoval zahradnicky, revolucí bylo pozdější použití tyčových konstrukcí, které byly nejrozvinutější v 10. až 11. století. Až v 19. století se začaly stavět lanové konstrukce dnešního typu a hodně se změnilo průmyslovou revolucí.

Co si Josef Patzak myslí o ovocných pivech, která jsou velmi oblíbená? „Je to určitý segment, kterým se pivovary snažily zachytit ten trend, že ubývá pijáků tradičního ležáku, a chtěly podchytit mladou generaci. Ale řemeslné pivovary se snaží eliminovat přidávání sirupů nebo ovocných trestí tím, že už se dnes šlechtí chmely, které mají toto aroma v sobě.“

Audio záznam celého rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.