Češka Sára žije v Hurghádě svůj sen. Do její školky se děti těší
Cizinci žijící v Hurghádě připravují své děti na egyptský život. Jsou mezi nimi i mnozí Češi a Slováci. A jedna z hurghádských Češek jim to trochu usnadnila. Před dvěma lety si otevřela vlastní školku s cílem, aby byla oproti těm egyptským jiná a lepší. O zájem nemá nouzi, a nejen mezi rodiči z Česka a Slovenska.
„Původně nejsem učitelka, pracovala jsem v Egyptě jako zdravotní sestra, pak s dětmi už ta práce nešla, a tak jsem si našla práci ve školce a do té práce jsem se zamilovala,“ začíná vyprávět Sára Hání. Původem je z Brna, ale už 17 let žije v Hurghádě, kde se svým egyptským manželem provozuje školku.
Podle Sáry se egyptské školky příliš věnují výuce malých dětí a hraní zanedbávají. Rozhodla se proto jít jinou cestou. „Děti se tu učí víc než u nás v Čechách, na Slovensku nebo jinde. Tady je to takový dril. A my se snažíme, aby si víc hrály a užívaly si to. Aby se zamilovaly do školy,“ vysvětluje.
Anglicky i arabsky
Svou dcerku právě do školky přivedla Mariana Divišová původem ze Žiliny. „Těší se, opravdu. A i když je nějaká řečová bariéra – ona zas tak dobře angličtině nerozuměla, však ani já jsem nemluvila, když jsem do Egypta přijela –, Sára jí to řekne česky. A to je velká výhoda, lehčeji se jí to pak učí,“ oceňuje maminka.
Školka ovšem není primárně zaměřená na děti českých a slovenských rodičů. „Máme tady Egypťany, nějaké Čechy a Slováky, Rusy, děti z Ukrajiny, ze Španělska…“ vyjmenovává Sára a dodává, že s dětmi učitelé mluví hlavně anglicky, ale taky arabsky. „Žijí v Egyptě, tak je potřeba, aby se začlenily. Je důležité, aby se arabštinu naučily,“ zdůrazňuje ředitelka školky.
Molochéju děti milují
Do prvního patra chodí děti do jídelny na snídani a na oběd. Je tu také třída pro starší děti a herna. Asistentka Ímán mi ukazuje zdejší kuchyni: „Ke snídani dětem děláme toasty s marmeládou, krupicovou kaši, sendviče se sýrem… Na každý týden mají rozpis jídel.“
Čtěte také
Zajímá mě, jestli tu děti v rámci kulturní adaptace jedí i typická egyptská jídla, jako je molochéja, což je tahavá zelená polévka ze sušeného slézu s česnekem. Někteří cizinci si na ni totiž zpočátku musí zvykat. „Jasně! Molochéju jim vaříme k obědu, tedy kromě jiných jídel. Ale molochéju tu milují všechny děti. I děti cizinců,“ usmívá se Imán.
Čtení i počítání
Nahlížíme do jedné třídy, kde asi desítku dětí učí Anna z Polska zpívání a počítání. Starší děti se ve školce učí taky číst a psát. Na konci školního roku ve věku kolem šesti sedmi let už by měly umět přečíst krátké věty, navíc ve dvou jazycích, respektive písmech – v angličtině a arabštině.
„Byl to sen, který jsem si splnila. Je fajn něco nového zažít. Strašně těžko snáším změny, takže pro mě to byl velikánský krok. Ale jsem spokojená, strašně spokojená,“ usmívá se egyptská Češka Sára, která svou snovou školku otevřela před dvěma lety.
Související
-
„Tušil jsem, že je Kiara naživu.“ Právník vrátil maminkám už skoro osmdesát dětí unesených do Egypta
Nedávno se domů do Přerova vrátila šestiletá dívka unesená otcem do Egypta. Vysvobodit ji pomohl právník Šádí abd al-Latíf, stejně jako desítky dalších dětí.
-
Egypt jsme si nevybrali, on si vybral nás, usmívají se čeští instruktoři potápění v Hurghádě
Stále více Čechů se usazuje u egyptského moře a důvody mají různé. Zatímco starší lidé si kupují v Hurghádě apartmány, mladí Češi tráví hodně času pod vodou.
-
Výhled z balkónu na moře neomrzí: reportáž ze života Čechů, kteří na důchod přesídlili do Hurghády
Z českých důchodů se prý v Egyptě žije líp než v České republice. Štěpán Macháček navštívil důchodce Tomáše, který v Hurghádě našel svůj nový domov.
