Modernistická synagoga v Mnichově přežila Křišťálovou noc i desetiletí provizoria. Teď má konečně zpět svůj šarm
Synagoga v ulici mnichovské Reichenbachstrasse je jediná, která při řádění nacistů během takzvané Křišťalové noci v Mnichově před skoro 90 lety nelehla popelem. Stavba postavená ve stylu Bauhaus ale roky pustla, než se jí ujal zájmový spolek a v polovině září ji dovedl ke slavnostnímu znovuotevření.
Z ulice to vůbec nevypadá, že by tady měla být nějaká synagoga. Adresu mám správně, ale je na ní taková nevzhledná kancelářská budova, asi ze 70. let. Naštěstí tu už na mě čeká Ralf Geissler, mluvčí spolku Synagoge Reichenbachstrasse.
„Synagoga je klasická stavba ve vnitrobloku, fasádu do ulice nikdy neměla. A to, co vidíte, jsou opravdu kanceláře. Před nimi tady stál jiný dům, domov pro seniory. Ale v roce 1970 přišel antisemitský žhářský útok. Sedm lidí zemřelo, všechno Židé, dva z nich byli přeživší holocaustu. Pachatele nikdy nenašli,“ vypráví
Odvážní imigranti
Ralf Geissler otevírá bránu do dvora a přes vstupní síň vcházíme do modlitebního sálu synagogy. Můj průvodce vysvětluje, že jde o architektonickou raritu. Zdejší synagoga je totiž jednou z mála postavených ve stylu Bauhaus. Celé to má na svědomí architekt Gustav Meyerstein.
Nechybí tady klasické prvky, jako je vyvýšené pódium uprostřed sálu, ze kterého se čte tóra, balkon zvlášť pro ženy nebo věčné světlo u východní stěny. Synagoga ale vyniká hlavně jednoduchostí, otevřeností a důrazem na pronikání denního světla.
„V roce 1931 si ji postavili židé z Východu. Do Mnichova přicházeli z Ruska nebo z Polska, odkud utíkali před antisemitskými pogromy. Věřili, že tady budou v bezpečí,“ říká můj průvodce.
„Ve srovnání s německými Židy byli velmi ortodoxní a dodržovali různá náboženská pravidla. Ale zároveň zřejmě nechtěli působit jako staromódní zpátečníci, a tak si vybrali architekta, který nepředloží tuctový projekt, ale něco skutečně průkopnického.“
Pod ochranou nepřátel
Židé z východní Evropy v Mnichově pokoj nenašli. V listopadu 1938 na synagogu zaútočily Hitlerovy oddíly SA. Podle Ralfa Geisslera rozbily okna, částečně vytrhaly lavice a založily požár, ale synagoga na rozdíl od své druhé mnichovské kolegyně té noci nevyhořela.
„Měla štěstí, že jak je ve vnitrobloku, tak ji obklopují další, tehdy takzvané árijské domy, ve kterých nežili Židé, ale Árijci. Hasiči proto přijeli relativně rychle a požár uhasili, protože byla obava, aby se nerozšířil dál,“ objasňuje.
Synagoga na Reichenbachstrasse byla po válce provizorně obnovená a až do roku 2006 sloužila dokonce jako hlavní synagoga židovské obce v Mnichově. Po otevření nového svatostánku ale začala rychle upadat, než se jí chopil spolek pod vedením doktorky Rachel Salamanderové.
Nově zrekonstruovaná synagoga bude muset kromě financí na provoz najít taky svůj smysl. Mluvčí spolku Ralf Geissler si ale obavy nedělá. Židovská obec v Mnichově čítá hlavně díky migraci ze Sovětského svazu v 90. letech asi 10 tisíc lidí.
Šábes se sice na Reichenbachstrasse možná nebude slavit každou sobotu, ale páry, které si v moderní synagoze budou chtít udělat svatbu, se určitě najdou.
Mohlo by vás zajímat
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
K Modlitbě pro Martu máme všichni osobní vzpomínky. Vnímal jsem to jako velkou čest, říká Cina
-
VIDEO: Aneta Langerová, Bára Poláková či Dušan Vlk. Oslavy 17. listopadu doplnil Koncert pro budoucnost
-
‚Jaký jsem na pódiu, takový jsem v soukromí,‘ přiznává Baumaxa. Vydává novou desku Slibotechno
-
‚Česko není na prodej.‘ Tisíce lidí protestovaly na Staroměstském náměstí proti vzniku vlády ANO
