Černý klenot pro České centrum v Paříži. Na nový klavír se složilo na 300 drobných dárců
Lidé o nich říkali, že jsou blázni. Úsilí se ale vyplatilo a skupinka nadšenců pořídila nový klavír pro České centrum v Paříži. Peníze na něj vybralo zhruba 300 Čechů a Francouzů. Sbírka trvala přes dva roky. A protože klavír má své místo v Janáčkově sále Českého centra, jeho předání oslavil koncert skladeb právě tohoto českého skladatele. Janáčkův klavírní cyklus V mlhách si v centru Paříže přišly poslechnout desítky lidí.
„Myslím, že je to jeden z nejlepších nástrojů, na který jsem kdy hrál. Možná to nezní objektivně, ale opravdu jsme chtěli to nejlepší – a značka Steinway je tou nejprestižnější světovou značkou. Je to kaviár v klavírní branži,“ nešetří chválou český skladatel Kryštof Mařatka, jeden z iniciátorů sbírky na nový klavír.
Ten stejně jako v případě luxusního pokrmu z rybích jiker nebyl zrovna levný. Zánovní klavír pro České centrum vyšel v přepočtu na víc než 1,7 milionu korun. „Byl vyroben v roce 1982 v Hamburku a byl kompletně zrestaurován, takže je jako nový, ale za cenu ohraného. Kdybychom kupovali nový, tak by to bylo nikoliv 70 ale 150 tisíc eur,“ dodává český klavírista.
Nadšení je nejlepší motor
Černý nablýskaný klavír září v reprezentativních prostorách Českého centra v Paříži – v místech, kde v letech 1916 až 1918 z iniciativy TGM, Edvarda Beneše a Rastislava Štefánika, vznikal Československý stát. Organizátoři sbírky a dárci chtěli pro historické místo nástroj co největší kvality, který by přilákal další umělce.
„Česká republika kráčela historií i díky své kultuře – ať už díky literatuře, nebo hudbě. Čeští hudebníci patří mezi světovou špičku,“ nepochybuje Marc, jeden z největších přispěvatelů. Do sbírky, která začala před dvěma lety během českého předsednictví v Radě Evropské unie, se zapojila i jeho manželka Carola Wastiaux. Má české kořeny a vypomohla jako pokladní a sekretářka.
Podle Caroly bylo hnacím motorem sbírky hlavně nadšení, které spojuje všechny Čechy nejen ve Francii, ale i v České republice: „Láska k české hudbě a k českému jazyku, protože kdo mluví česky, má obvykle rád českou hudbu. To je velmi silný motor.“
Čtěte také
Kruh se uzavírá
Na nový klavír se složily celkem tři stovky povětšinou menších dárců z Česka i Francie. „Oslovili jsme spoustu organizací, nadací, filantropů, firem, fondů. Ze všech těchto převážně českých organizací neodpověděla ani jedna – jen jedna jediná, a to francouzská firma Veolia. Všechno ostatní jsou soukromí dárci,“ doplňuje skladatel Kryštof Mařatka.
Největší částku na nový klavír poslala hraběnka Karla Lažanská z českého šlechtického rodu, který v minulosti vlastnil například pražský Palác Lažanských s kavárnou Slavie. „Miluju Francii, miluju hudbu a jsem nadšenec mnoho let, takže podporuji i Pražské jaro,“ vysvětluje.
„A hlavně se mně tu uzavře kruh: Tento dům se jmenuje Tomáše Guarrigua Masaryka, byla tady tenkrát podepsána smlouva o vzniku Československa, a já jsem měla tetu Hanu Grabover, která pracovala pro Jana Masaryka v exilové vládě. A teta Hana byla tak hodná, že tenkrát v té špatné totalitní době, odkázala mým dětem peníze. Myslím, že by z toho měla radost.“
Kultura sobě
Sbírka bude pokračovat, jen už nebude na klavír, ale na kulturní program, ve kterém bude nový nástroj hrát klíčovou roli.
„Podle mého je sbírka výjimečná především zapojením publika kulturní instituce obecně a Českého centra v Paříži zvlášť. Myslím, že v tomto ohledu sbírka na nový koncertní nástroj nemá obdoby,“ shrnuje ředitel Českého centra Jiří Hnilica, který se svým týmem právě ladí kulturní program na příští sezónu. Jedním z jeho lákadel bude jistě i nový klavír.
Související
-
Znečištění, megalomanské projekty. Pařížská výstava ukazuje postsovětský prostor očima umělců
Labe a Dněpr vytvářejí pomyslný geografický rámec pro hlavní téma nové pařížské výstavy Přesuny a proud, která představuje tvorbu umělců z postsocialistických zemí.
-
Co říkají Egypťané na Bohumila Hrabala? Diskuzní večer v Káhiře představil velikána české literatury
V káhirských ulicích se do noci linula četba z románu Bohumila Hrabala. Hluboká a zasvěcená debata se ale i v Egyptě stočila k fenoménu u Hrabala tolik hojnému – k pivu.
-
Česko je evropská hračkářská velmoc. Pařížská výstava chce otevřít cestu i na francouzský trh
Jaký úspěch mají české stavebnice, traktůrky a dřevěné hračky ve Francii? A proč česká mechanická beruška nikdy nespadne ze stolu? Poslechněte si reportáž Martina Baluchy.
