Znečištění, megalomanské projekty, vykořenění. Pařížská výstava ukazuje postsovětský prostor očima umělců
Ústí nad Labem a ukrajinské Dnipro spojuje postsovětská minulost, bohatá průmyslová tradice a také dvě řeky – Labe a Dněpr. Ty se sice nikde neprotínají, ale vytvářejí pomyslný geografický rámec pro hlavní téma nové pařížské výstavy nazvané Přesuny a proudy. Expozice totiž nabízí originální pohledy umělců z postsocialistických zemí na realitu, která je obklopuje.
„Výstava částečně vychází z příběhu mé rodiny, která žila v ukrajinském Dnipru. V roce 2022 ale začala velká ruská invaze. Ve městě už nebylo bezpečno, a tak se příbuzní i s dětmi museli odstěhovat. Osud je přivedl až na severozápad Čech, do Ústí nad Labem,“ vypráví kurátor výstavy Sasha Baydal, který žije ve Francii už zhruba 15 let.
Svou rodinu v Ústí nad Labem navštěvuje a město i jeho historii tím pádem velmi dobře zná: „Ve městě je vidět mnoho problémů z minulosti, které se projevují ještě dnes. Dozvěděl jsem se o odsunu Němců po druhé světové válce a velmi mě zasáhly taky osudy romských obyvatel. Zajímal jsem se rovněž o architekturu a čtvrti poblíž továrny.“
Na výstavě najdete i 3D plánek závodu Spolchemie, na jehož stranách jsou drobné nádoby s usušenými rostlinami. Česká výtvarnice a vysokoškolská pedagožka Zdena Kolečková je nasbírala přímo u areálu Spolchemie a pak je zalévala vodou z výpusti pod chemičkou.
„Pro mě to byly příklady, jak chemie v Ústí nad Labem ovlivňuje naše životy. Narodila jsem se v areálu bývalé nemocnice, která sousedila s areálem chemičky, takže jsem byla už od svého narození vystavená tomu, čemu ta třezalka nebo šípky čelí dodnes.“
Čtěte také
„Dětská železnice“
Znečištěné prostředí, velké přesuny obyvatel i obří stavební projekty – to jsou fenomény, na které ve svých dílech poukazují autoři z postsocialistických nebo postkomunistických zemí.
Slovinec Martin Bricejl Baraga natočil dokument o železnici v Ljublaně, kterou po druhé světové válce budovaly děti ve věku od 9 do 14 let:
„Ta myšlenka přišla ze Sovětského svazu. Šlo o vzdělávací prostředek pro nastupující generaci, která měla budovat novou společnost. Železnice tam ale nedávala smysl, protože koleje byly v polích. Kdyby plnila nějakou funkci, možná by se dochovala,“ poznamenává.
Provoz na této „dětské železnici“ skončil v roce 1954. V místech bývalých kolejí dnes vede cyklotrasa.
Pařížská výstava nabízí i sondy do života rodin. Pohlednice o životě v Německu a pak i v Česku psal umělec původem z Vietnamu Minh Thang Pham.
„Našim trvalo nějakou chvíli, než se v Česku ekonomicky prosadili. Měli jsme několik obchodů s oblečením, večerku, hernu s automaty. Táta se nakonec nejlépe prosadil v podnikání s vajíčky. Nakupoval ve velkém a dovážel je do vietnamských večerek. Je to možná ekonomický úspěch, který nakonec umožní zapustit kořeny i v novém místě.“
Uměním proti válce
Společným rysem vystavených děl a umělců je také vztah k pařížskému Mezinárodnímu městu umění neboli Cité International des Arts, které ubytovává stovky umělců z celého světa.
„Jsme největší rezidenční umělecké centrum na světě. Přijímáme naráz až 300 umělců,“ potvrzuje Nataša Petrešin-Bachelezová, která sestavuje umělecký a kulturní program. „Myšlenka na vznik našeho centra přišla po druhé světové válce. Vycházela z představy, že prostřednictvím umění dokážeme lépe komunikovat a zamezit válkám.“
Výstava bude v Paříži otevřená až do 18. ledna. V průběhu příštího roku by se v obměněné podobě měla přesunout do Ústí nad Labem.
Související
-
Mamutí kel, sošky bohů i zbraně z 1. světové války. Poklady nalezené v Seině jsou k vidění v Paříži
Řeky je možné vnímat trochu jako kroniky. Vyprávějí příběhy bývalých obyvatel a najdete v nich taky věci, která tam někdo záměrně zahodil nebo zapomněl.
-
Česko je evropská hračkářská velmoc. Pařížská výstava chce otevřít cestu i na francouzský trh
Jaký úspěch mají české stavebnice, traktůrky a dřevěné hračky ve Francii? A proč česká mechanická beruška nikdy nespadne ze stolu? Poslechněte si reportáž Martina Baluchy.
-
Elysejský palác otevřel v Paříži permanentní výstavu s dary francouzským prezidentům
Co Emmanuelu Macronovi před pár měsíci přivezl čínský prezident Si Ťin-pching? A jaké dary rád zahraničním návštěvám dávám Macron a jeho manželka Brigitte?
