Ve jménu dobrého přátelství. Před 100 lety TGM slavnostně otevřel pařížský Institut slovanských studií

V Paříži v těchto dnech slaví 100 let Institutu slovanských studií. V říjnu roku 1923 ho slavnostně otevírali prezidenti Francie a Československa – Alexandre Millerand a Tomáš Garrigue Masaryk. Institut dodnes najdete v samotném centru Paříže nedaleko Lucemburských zahrad. Sídlí ve stejném domě, kde bydlel Masarykův přítel a francouzský historik Ernest Denis, který výraznou měrou přispěl ke vzniku samostatného Československa.

„Přesně řečeno, tento dům patřil ženě Ernesta Denise, dceři významného chemika Charlese Friedela. Začátkem 20. let 20. století byl dům odkoupen díky podpoře, kterou odhlasovaly parlamenty v Československu a v Bělehradě,“ upřesňuje Antoine Marès, někdejší ředitel pařížského Institutu slovanských studií.

Pamětní deska Ernesta Denise v Praze na Malostranském náměstí

Sedával ve stejné kanceláři jako zakladatel institutu a historik Ernest Denis, který sehrál klíčovou roli při založení samostatného československého státu. Ostatně dodnes najdete Denisovu bustu na pražském Malostranském náměstí. Po francouzském historikovi jsou pojmenované ulice, náměstí i nábřeží v Olomouci, Hradci Králové a v Plzni.

„Sehrál významnou roli jako zprostředkovatel Česka, české kultury a české historie ve Francii. Za války jeho jméno dokonce zaznívalo v souvislosti s úřadem prezidenta Československé republiky. To bylo ale Ernestu Denisovi cizí. Neměl rád pocty,“ dodává Antoine Marès.

Ve jménu dobrého přátelství

Československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk slavnostně otevřel pařížský Institut slovanských studií dva roky po smrti jeho zakladatele, svého přítele Ernesta Denise, se kterým si dopisoval. V roce 1923 Masaryk v Paříži zahajoval svou evropskou cestu, která posléze vedla taky do Belgie a Velké Británie. Francouzům poděkoval za podporu při založení Československa.

„Jde o cestu, která se odehrává v citlivém diplomatickém kontextu – před uzavřením francouzsko-československé dohody a po rúrské krizi, kdy francouzská armáda obsadila Porúři, protože Německo nechtělo platit válečné reparace,“ vysvětluje bývalý ředitel.

Historik a bývalý ředitel institutu Antoine Marès přednášel o cestě TGM do Paříže v r. 1923

Do druhého patra, kde se nachází kancelář Ernesta Denise, mě po úzkém schodišti vede současná ředitelka institutu Hélène Mélatová. „Stále tady je jeho křeslo a další předměty, které mu patřily. Je tady taky jeho Slovník naučný. Támhle na zdi vidíte nádherný obraz Prahy,“ ukazuje.

Slovanské balancování

Pařížský Institut slovanských studií si sto let od slavnostního otevření připomíná přednáškami o československé i slovanské historii, literatuře a hudbě. Výročí je věnované taky debatám o aktuálních otázkách jako třeba postavení Ruska a Evropy ve světle ruské invaze na Ukrajinu.

V kanceláři historika a zakladatele institutu Ernesta Denise je dodnes obraz s výhledem na Prahu

„Jsme neutrální organizace. Samozřejmě odsuzujeme to, co Rusové dělají na Ukrajině. Stále ale přijímáme ruské vědce, byť podstatně méně než dříve. Zároveň pozorujeme, že klesá prodej ruských učebnic. Válka výrazně poskvrnila obraz Ruska,“ hodnotí Hélène Mélatová.

Sté výročí institutu přineslo taky debatu velvyslanců středoevropských zemí o slovanství.

„Vidíme dvě zajímavé věci – snad už celá Evropa si uvědomuje ruský imperialismus a ruští politici si stále myslí, že co je slovanské, tak je ruské,“ uzavírá český velvyslanec ve Francii Michel Fleishmann.

autoři: Martin Balucha , and
Spustit audio

Související