Naše republika by těžko vznikla, kdyby o ni po celou dobu první světové války nebojovali národní buditelé, exiloví politici i vojáci. Jedním z míst protirakouského odboje byl Kyjev, tehdy jedno z nejdůležitějších měst carského Ruska. Dějiště mnoha událostí spjatých se vznikem Československa je možné v dnešní ukrajinské metropoli najít i dnes.
Na sofijském náměstí právě končí vojenská přehlídka ukrajinské armády ke dni obránce vlasti. V podobně teplý podzimní den 28. září 1914 tu přísahala první jednotka takzvané České družiny, která byla první ryze československou armádou po několika staletích.
Jedním z dobrovolníků byl pozdější generál Antonín Mikuláš Číla. „Kolem 900 dobrovolníků se sjelo z celé Rusi, z Uralu, ze Sibiře i z Charbínu přijeli. A bylo zajímavé, když se staří bratři, zejména my sokolové, shledávali, potřásali svoje zbraně a velmi horlivě se radili o tom, jak to Rakousko rozbijeme,“ vzpomíná na záznamu, který se dochoval v archivu Českého rozhlasu.
Češi v Kyjevě
Dnes, po sto letech, nás po stopách těchto událostí provází kyjevský historik Valerij Lysenko, který se zabývá dějinami české komunity v Kyjevě.
Desetitisíce Čechoslováků se v závěru první světové války vydaly napříč euroasijským kontinentem. Jaký otisk zanechali legionáři v místech, kterými se probíjeli? Reportéři Českého rozhlasu Martina Pouchlá a Ivan Studený se vydali po stopách československé legie na Sibiři.
„Sofijské náměstí je symbolickým místem pro historii Rusi i Česka,“ vysvětluje. „Byli tu přítomni všichni čeští činitelé, kteří tehdy v Kyjevě působili. Můžeme zmínit známé kyjevské podnikatele Jindřicha Jindříška, Václava Jirsu, Václava Vondráka a další.
Před první světovou válkou žila v Kyjevě početná česká komunita. Ve čtvrti zvané Šuljavka bydlely stovky Čechů, hlavně inženýrů a řemeslníků. Měli tu i vlastní park, kterému říkali Stromovka. Například podnikatel Jindříšek byl ruskou jedničkou v záznamu zvuku. Češi postavili v Kyjevě velký strojírenský závod, vlastnili tu obchody, cukrárny a hotely.
Masaryk pod cizím jménem
Stojíme před hotelem Praha, který vlastnil Václav Vondrák. Právě tady přijímala česká krajanská komise žádosti o vstup do vojska. Zdejší krajané dokázali u cara prosadit vznik české jednotky, podporovali ji finančně a byli významnou politickou silou, která se zasloužila o vznik samostatného státu.
V Kyjevě se konaly sjezdy krajanů a od roku 1917 se tu scházela odbočka Československé národní rady. „Zasedali v této budově úplně nahoře. Byl tam s nimi i Tomáš Garrigue Masaryk, který přijel v červenci 1917. Žil tu asi půl roku, s britským pasem a pod cizím příjmením,“ říká můj průvodce Valerij Lysenko.
Z Kyjeva na cestu kolem světa
To už stojíme u architektonicky pestrého domu s malou věží, který tu postavil pobaltský průmyslník německého původu baron Steingel. Prakticky každé místo v okolí tu ale je nějakým způsobem spojené s Čechy a Slováky.
Československé legie v Rusku si prošly boji s bolševiky i dlouhou anabází kolem celého světa, než se dostaly zpátky do vlasti. Jejich cesta začala právě před sto lety v ukrajinském Kyjevě.
„Byla tu jídelna, kde se dobrovolníci levně stravovali. Chodil sem i Jaroslav Hašek, který byl jako velký piják pravidelně bez peněz. No a Ludvík Svoboda, váš pozdější prezident, byl před sto lety jako válečný zajatec jedním z kyjevských hasičů - tady nedaleko za univerzitou,“ ukazuje Valerij Lysenko.
Začátkem roku 1918 bylo v Kyjevě už několik desítek tisíc Čechů. Situace se ale stále více komplikovala, a když po podepsání Brest-litevského míru začala obsazovat Ukrajinu německá a rakousko-uherská vojska, musela většina z nich Kyjev spěšně opustit.
Přesto ale jednání, která do té doby v Kyjevě proběhla, nenávratně posunula proces vzniku samostatného Československa a ten už nešlo zvrátit.
