Před sto lety se českoslovenští legionáři vydali z Kyjeva na svou sibiřskou anabázi
Československé legie v Rusku si prošly boji s bolševiky i dlouhou anabází kolem celého světa, než se dostaly zpátky do vlasti. Jejich cesta začala právě před sto lety v ukrajinském Kyjevě.
Jsme v kyjevské čtvrti, které se říká Darnice. Právě tady se před sto lety nacházel zajatecký tábor pro rakousko-uherské vojáky a později tu byl i tábor československých legií.
Spolu s ukrajinským vojenským historikem Andrijem Švačkem, který se právě o české legionáře zajímá, stojíme před budovou příměstského nádraží. Náš průvodce má v rukou plánek tábora, který se skládal z pravidelně uspořádaných dřevěných domků.
Přeměna legií ve vojsko
„Tady v Darnici bylo hlavní shromažďovací středisko legionářů. Přicházeli sem jak z východu, tak i ze západu,“ vypráví. „Jsou známé i případy, kdy je cestou zadrželi vojáci bolševického velitele Muravjeva. Dopravili je do Kyjeva a nasměrovali právě sem.“
Dárnický tábor, sloužící původně pro tranzit zajatců dál na východ, podle Andrije Švačka sehrál zásadní roli v postupné přeměně legií z poměrně malé jednotky na vojsko o síle šedesáti tisíc mužů.
„Během druhé světové války nádraží rozbombardovala německá letadla a srovnala všechno se zemí. Jsou tu pochováni sovětští a polští vojáci, kteří ani nestihli dojet na linii fronty,“ ukazuje historik na památník s lokomotivou.
Legionářské stopy v Kyjevě
Pátrat po původním hřbitově, kde odpočívali zajatci a legionáři, už však dnes ve změti kolejí není reálné.
Časy první světové války pamatuje tady v Darnici jen jediný přízemní dům, ve kterém je dnes supermarket. Více míst připomínajících československé legionáře ovšem najdeme v samotném centru Kyjeva.
Na Sofijském náměstí přísahala v říjnu 1914 vůbec první jednota Česká družina. Na Vladimirskou Gorku chodila cvičit a v Michajlovském klášteře byla ubytovna vojáků. Ukrajinská metropole, jak říká Andrij Švačko, zůstávala základnou pro československý odboj na Rusi po celou dobu války.
Na začátku cesty
„Rok 1918 byl nejhorší, tehdy se v Kyjevě vytvořila čtyři mocenská centra a Čechoslováci se snažili udržet neutralitu. To se až na některé incidenty, kdy museli zasahovat proti rabujícím lidem, dařilo,“ vypráví ukrajinský historik.
Brestlitevský mír z 3. března 1918 byla separátní mírová smlouva, která potvrzovala vítězství ústředních mocností na východní frontě během první světové války po vojenské porážce, bolševické revoluci a následné kapitulaci Ruska.
Když byl 3. března 1918 byl uzavřen brestlitevský mír, československé legie se z Kyjeva vydaly na svoji sibiřskou anabázi. Tím už ovšem začíná jiný příběh.
Československá historická stopa v Kyjevě nicméně zůstává. „Jednak ji tu zanechali českoslovenští legionáři a pak také boje československé jednotky u Charkova v roce 1943. a potom boje u Sokolova v roce 1943. Tím jsme my, Ukrajina a Česko, navždy provázáni,“ shrnuje ředitel kyjevského vojensko-historického muzea Vladislav Taranec.
