Černihivské podzemí je studené a vlhké. Žije se tam těžko, před ruskými útoky tam ale našly úkryt rodiny s malými dětmi
Ukrajinské město Černihiv leží nedaleko hranic s Běloruskem a kdysi to bylo jedno z důležitých duchovních center Kyjevské Rusi. Na začátku loňské ruské invaze na Ukrajinu se tam odehrávaly tuhé boje. Jako už mnohokrát v minulosti hledali lidé záchranu a bezpečí v labyrintu podzemních klášterních chodeb, které vyhloubili mniši před devíti sty lety.
Spolu s průvodcem, historikem Andrejem kráčíme vlhkou chodbou: „Právě jsme sešli do nejnižšího patra. Jsme dvanáct metrů pod zemí. Tyto kobky si v jílovité hlíně vyhloubili mniši před devíti sty lety. Jediné vybavení takové cely byl hliněný schůdek na sezení a ikona na zdi.“
„Celodenní modlitby uváděly mnichy do duchovního stavu, který je očišťoval od hříchů. Jak vidíš, jednotlivé kobky spojuje hlavní chodba, kudy chodili mniši na společné bohoslužby v podzemním kostele,“ popisuje prostředí Andrej.
Svetr v létě
Venku je teplý letní den, tady dole je docela chladno. Záhy lituji, že jsem si nevzal pořádný svetr.
„Tady v podzemí mniši nežili, trávili zde jen dny v modlitbách. Nahoře na povrchu jsme našli základy dřevěných domků, kde nejspíš přespávali. Zde je celý rok nepřesáhne teplota 8 stupňů Celsia a vlhkost vzduchu je až 90%. Tady by se žilo těžko,“ soudí Andrej.
Čtěte také
V podzemí žili i rodiny
Přesto se ale čas od času stal podzemní labyrint místem, kde lidé, byť krátce, opravdu žili. Stejně jako v roce 1941, když Černihiv ostřelovali nacisté tak i vloni, když město obklíčili Rusové. Pokaždé zde místní lidé hledali bezpečí. A nejednalo se o mnichy, ale o rodiny s malými dětmi.
„Nedaleko od nás shodili Rusové dvě pumy. Jedna dopadla asi 200 metrů odsud a střepy poškodily střechu a okna kostela. Další puma zasáhla obytné domy v ulici pod klášterem. Tři stavení zničila a zabila několik lidí. Vyděšení obyvatelé blízkých ulic se k nám pak běželi skrýt,“ vzpomíná Andrej.
Připraveni na turisty
Jeskyně sv. Antonína Pečerského je podzemní systém kobek, kostelů a chodeb dlouhých 350 metrů. V jílovité hlíně začali mniši kutat v roce 1069, na popud významné postavy křesťanství Kyjevské Rusi, Antonína Pečerského, který založil i mnohem známější Kyjevskopečerskou lávru.
Čtěte také
Její pečery neboli podzemní chodby ji přivedly až na seznam UNESCO. I zdejší pozemní komplex nabízí mnoho zajímavého. Například největší podzemní kostel na levém břehu Dněpru.
Andrej mi předvádí akustiku a dozvídám se tak, že klenba kostela je vysoká 8,5 metru.
Jak říká můj průvodce, dva měsíce poté, co Rusové od Černihivu odtáhli, bylo už všechno opravené a celý, před válkou populární cíl turistů, zase čeká na své návštěvníky.
Související
-
Pivo na Ukrajině nepřestává český sládek vařit ani během války. Připravuje i speciály
České pivo má ve světě dobrý zvuk. Čeští sládci tuto tradici úspěšně prosazují i v zahraničí a nic jim v tom nedokáže zabránit, ani ruská invaze na Ukrajinu.
-
Dělají, co můžou, aby zaplašili bezmoc z konfliktu na Ukrajině. Američtí Ukrajinci bojují hostinami
Válka prochází žaludkem, řekli si obyvatelé Ukrajinské vesnice, části města Parma u amerického Clevelandu. Komunita amerických Ukrajinců udržuje zvyky, jazyk i jídelníček.
