Bulharský car Boris III. neposlechl Hitlera a zachránil tisíce Židů. Jejich exodus připomíná pomník
Bulharský přístav Varna je jednou z perel pobřeží Černého moře. Je to také místo, kde se s Evropskou pevninou navždy rozloučily tisíce obyvatel Bulharska, kteří se odsud vydali hledat lepší život. Po druhé světové válce odsud odjížděli bulharští Židé do nově vzniklého státu Izrael. Odjet mohli proto, že je Bulharsko nikdy nevydalo napospas nacistické mašinerii.
S předsedou židovské organizace Shalom ve Varně Olegem Calderonem stojíme před pomníkem, který znázorňuje velký volský roh. Je na něm napsáno: S díky bulharskému lidu za naši záchranu v době holocaustu. Židé z města Varna. Nikdy nezapomeneme.
Od patnáctého století po Hitlera
Židé přišli na území dnešního Bulharska na konci patnáctého století, kdy je v rámci reconquisty, tedy znovudobytí Pyrenejského poloostrova, vyhnali ze Španělska katoličtí vládci Isabela Kastilská a Ferdinand Aragonský.
Čtěte také
Patřili k větvi sefardských Židů a na rozdíl od těch ve střední Evropě nemluvili jidiš, ale starým jazykem ladino podobným kastilské španělštině. V tehdejší Osmanské říši našli útočiště a na rozdíl od katolických království náboženskou toleranci. Až do čtyřicátých let dvacátého století.
Pan Oleg Calderon vypráví, že Adolf Hitler tehdy chtěl nechat ze spojeneckého Bulharska deportovat všechny Židy do koncentračních táborů. Car Boris III. se ale odhodlal Hitlera neposlechnout, protože viděl, že celá bulharská společnost a skoro všichni členové parlamentu jsou proti deportaci.
Významnou úlohu v tom podle pana Calderona sehrála také bulharská ortodoxní církev. Car se rozhodl využít židovské obyvatele na domácí bulharské půdě.
Přežili v bulharských pracovních táborech
Bulharští Židé skončili v pracovních táborech, kde také neměli zrovna na růžích ustláno. Museli těžce pracovat čtrnáct hodin denně. I když drtivá většina židovského obyvatelstva v Bulharsku válku přežila, dnes v této zemi zůstaly jen malé komunity v Sofii nebo v Plovdivu. Ve Varně už nestojí ani modlitebna.
Čtěte také
„Žádná funkční synagoga už dnes ve Varně není. Když nám vrátili budovu sefardské synagogy, byly to jen čtyři holé zdi. A tak je to dodnes. Možná ji opravíme. Malá aškenázská synagoga na tom byla podobně. Její zdi sice zůstaly, ale staly se součástí nové kancelářské budovy. Je tam alespoň napsáno, že tam kdysi synagoga stála,“ popisuje.
... a odešli
Jsme ve slepé ulici. Je tady transformátor a stará ruina zarostlá náletovými dřevinami.
„Tohle jsou zbytky staré sefardské synagogy,“ říká průvodce Plamen Želazov. Zbyla tu jen čelní stěna, která je pobořená, zakrytá nějakou textilií, boční stěny a uvnitř už není prakticky nic.
Před i poválečný židovský exodus z Bulharska připomíná jen tabulka v přístavu, kde se lidé loučili se svojí starou vlastí. Odsud z varnského přístavu v letech 1934 až 1951 odjely tisíce Židů do zaslíbené země, do Izraele. Dnes už ve Varně žije jen malá židovská komunita.
