Benjamin Kuras, spisovatel a dramatik

Libyjská válka, nepokoje v Marakeši, nepokoje v Sýrii, válka v Afghánistánu, stovky velkých tornád na jihovýchodě Spojených států amerických. Všechny tyto události zbledly před královskou svatbou. Svatbou následníka trůnu dědičné britské monarchie, která je na jaře roku 2011 ztělesněním tradice, vznešenosti, důrazu na ceremonii a osobního majestátu, tedy mimo jiné toho, čeho se demokraciím zásadně nedostává. Vítejte u Dvaceti minut Radiožurnálu, dobré odpoledne. Český spisovatel žijící také ve Velké Británii, Benjamin Kuras, dobrý den, pane Kurasi, vítejte v rozhlase. Já jsem si udělal takový průzkum, hleděl jsem na CNN, díval jsem se na stránky Jeruzalem Post, díval jsem se na ruské státní Ria Novosti, díval jsem se na hlavní brazilské deníky, díval jsem se na Washington Post a všude na 13. či 15. hodiny odpolední byla královská svatba ve Velké Británii událost číslo 1.

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Já jsem to naopak vůbec nesledoval, takže nevím, na co se mě budete ptát.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To je dobře, o to to bude lepší. Ale jak si vykládáte, že to je opravdu ceremoniální záležitost? Japonci to příliš nezajímalo, tam jsem nezjistil velký zájem, co se týče online vydání japonských deníků, ale všichni ostatní to měli na prvním místě. Proč?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Já to nedovedu pochopit. Je to možná ještě pozůstatek toho, té slávy staré Velké Británie jako koloniální velmoci, včetně v těch Spojených státech a Austrálii, proč to tak zajímá Čechy, Rusy? Švédy mají svou královnu také, ale možná že to od všech těch ostatních taková jako fascinace tím ceremoniálem, rituálem, který se jako pokouší být pořád stejný jako býval, ale každý je zvědavý, jak to teď v tom 21. století bude vypadat. Ta britská monarchie se trochu zakývala v posledních několika letech. Tony Blair se tomu snažil trochu pomoci. Zakývala samozřejmě jí hodně a hlavně tou svou aférkou se synem egyptského hokynáře, jak se mu přezdívalo v Anglii. Zatřáslo to silně a byl přijat, mám takový pocit, že Charles se s tím nedokáže pořádně vypořádat.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takže teď jsou naděje vkládány do Williama?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Naděje jsou vkládány do Williama, ale ty naděje jsou, já myslím, předčasné. On na to možná ještě tak není vybaven. Já bych chtěl dodat, že bych si přál, aby královna Alžběta žila stejně dlouho jako její matka. To znamená, ještě dalších minimálně 15 let.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A proč?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Protože v ní ještě se udržuje taková stará důstojnost, která jde zpátky, když se člověk podívá na její život, tak ten její život byl život hrdinky, dívky za války, která řídila nákladní auta pro armádu a na co sáhla, to jí šlo. Vzala si někoho, kdo jí vyšel, takříkajíc, který jí ctí a dbá o její důstojnost, radí jí dost dobře. A na těch dětech, tam se něco stalo. Už s její sestrou, sestra Margareth tak nějak vypadla z toho královského té rutiny a nějak se spustila do té intelektuálské, umělecké a podobné sebranky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy to říkáte, pane Kurasi, jako kdyby to bylo něco neslušného, o umělecké a intelektuálské sebrance, ale co to znamená, že s královnou Alžbětou ukončíme minimálně pro vás jako nějaké období celé té dynastie a ti další členové, mladší členové královského rodu a případní budoucí následníci, princ Charles, Princ William už jsou jiní?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Pro mě tedy opravdu končí to období té dynastie tak jak já bych si ji býval přál, tak jak já ji ctím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená Velká Británie coby hlava Camonwelsu?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Velká Británie coby hlava Comonwelsku, coby země, ke které se dá vzhlížet s úctou. A ta v posledních 20 letech z velké části díky posledním dvěma vládám Tony Blaira a Browna upadla. Možná proto je také královská audience nezvala na dnešní ceremoniál.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na to jsem se chtěl zeptat, protože oni samozřejmě, ano, protokol královské rodiny se nechal slyšet, že není nikde napsáno, není žádné pravidlo, že se bývalí premiéře musí zvát.

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Není to pravidlo, ale je to tedy zatraceně pevná tradice, že všichni žijící premiéři se zvou na takovéhle příležitosti. Tentokrát byla pozvaná jen Thatcherová a John Major.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Paní Thatcherová se nezúčastnila, protože byla nemocná. Ale to znamená, že si je královská rodina velice dobře vědomá, co v těch minulých letech udělali jaksi vůči ní Gordon Brown a Tony Blair?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Asi jo, ale je to stejně ještě, protože premiér byl jednou zvolen vůlí lidu, jednou, dvakrát nebo dokonce třikrát a královská rodina nesmí podle ústavy nadržovat jedné straně nebo jednomu premiérovi nad druhým.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Mimochodem čeho se dopustil Tony Blair? Protože obecně se mluví o tom, že jeho paní Blairová s odmítla klanět členům královské rodiny, ale to asi není úplně ono?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Jednak to, to byl takový začátek a jednak to, že on si vlastně nadělal nebo nechtěl a pokusil si nadělat slávu ze smrti Diany, když vystoupil s tím velkým heslem "princezna lidu nebo lidová princezna", které se každý dohaduje, kdo to vlastně vymyslel a vypadá to, že to vymyslel ten jeho poradce Campbel, což byl takový Ďáblík v pořadí. Ale já jsem viděl film, který vypráví o této události o smrti Diany a vztah Blaira a královny a vypadá to, že z tohoto filmu, jak byl napsán a zřejmě byl napsán na základě dobré dokumentace, že Blair nakonec tu královskou rodinu zachránil ve chvíli, kdy skoro jí hrozilo, že se potopí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Co to znamená v tom britském kontextu, že se královská rodina potopí. Královská rodina se potápěla v tom, že odmítala se vrátit do Londýna, oni zůstali ve Skotsku po celou dobu, kdy celý národ truchlil hystericky nosil květiny k Dianinu paláci. Lidi plakali. Tehdy si to pamatuji, to byla jakoby hysterie a královská rodina tvrdila nebo měla k tomu postoj ten, že v klidu dva synové zesnulé matky mají mít možnost ve Skotsku v lesích si probrat ten tragický zážitek a nebýt obtěžováni poddanými, tak říkajíc. Jenomže ten tlak těch poddaných byl tak silný, a články téměř ve všech novinách hovořily o necitlivosti královny a královské rodiny a to nevnímá náladu lidu a v tomhle tom filmu ten Filip trval na tom, že tedy nechtě je být, ale královna si říkala, já jsem možná ta nálada lidu se změnila a já už jí nerozumím a je to můj lid. A ona nakonec rozhodla na Blairovo doporučení téměř skoro jako výhrůžku a rozkaz, vrátit se do Buckinghamského paláce a dát tam na půl žerdi vlajku, což nemělo precedens v dějinách. Samozřejmě mluvíme zejména o tom, co se dnes krátce po poledni stalo. Princ William a Kate Middletonová byla Roverem Williamsem, arcibiskupem z Canterbury hlavou anglikánské církve, byli oddáni a od té doby jsou manželé, kdo sledoval ten přenos na jakékoliv televizní stanici ve své šířce, tak zjistil, že byl ohromný důraz dán na tradici. Ať už ta královská garda, ať už panovníka nebo následovníků trůnu, ať už jaksi pánové, kteří stáli či seděli na tom kočáře společně s Williamem a Kate Middletonovou, tak všichni měli historické kostýmy na sobě. Ten důraz na tu ceremonii, to je něco, co je, řekněme, udržováno z plezíru nebo to má nějaký hlubší důvod?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Já bych v tom měl hlubší důvod v tom, že když samozřejmě víme všichni z vlastní zkušenosti, když si vezmu sako a kravatu, a jdu někam, tak se chovám jinak, než když tam jdu ve svetru a v džínách. Čili ten ceremoniál i toho oblečení už staví člověka do nějaké jiné nálady, do nějaké jiné touhy chovat se uctivěji nebo být vnímám uctivěji a to je ceremoniál, který ten minimální, který já tady v Česku velice postrádám, protože já zjišťuji, člověk jde na recepce diplomatické a opravdu tam lidi přijdou ve svetru, někteří dokonce v tričkách, jsem tam vídával lidi. Trička samozřejmě od Gardena nebo někoho podobného, ale jsou to trička a tenisky. Ale jako nějaký ten protokol by tady na určité události měl být také.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Možná se to někomu může zdát, když to sleduje jako nechci použít nějaké hanlivé slovo, ale opravdu nějaká velká maškaráda v historických kostýmech, něco co tady není, protože jaksi vrchol ceremonie v České republice je, když jsou předávání státní vyznamenání ve Vladislavském sále na Pražském hradě. Nechybí nám něco ještě daleko více ceremoniálnější, co by se odvázalo daleko více české tradici?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Možná by bylo dobré to zadat knížeti Schwarzenbergovi, odebrat mu zahraničí, aby se věnoval ceremoniálům této republiky. Kdo jiný to může dělat, Lobkowiczové, aby to vyhrabali ze svých tradic.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Právě, pane Kurasi, jestli to není ukotvující, jestli prostě ty davy, ty miliony Britů a nakonec možná i ostatních obyvatel po celé planetě, které to celé sledovaly, tak jestli to není ukotvující vidět, že tady něco funguje, co funguje už 800 až 900 let nějakým způsobem téměř stejným.

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
To tam určitě je a to je možná jeden z těch důvodů, proč se na to tolik lidí dívá, že jim to chybí.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
V jejich životě.

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
V jejich životě. Zkusme to v Česku zavést. Já jsem pro to, aby se zavedly nějaké ceremoniály a když se předepíše, že tam bude žaket, tak tam bude žaket a až se předepíše, že tam bude kravata, tak i vy i já, kdo nenávidíme kravaty, si je jednou za čas vezmeme.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Fakt je ten, že včera jsem slyšel velvyslance České republiky ve Velké Británii pana Žantovského říkat, že v tom mnohostránkovém doporučení, ve které má přijít, je samozřejmě napsáno žaket, případně denní oblek byznysový. A říkal: Moc bych se divil, kdybych tam napočítal moc lidí v tom denním obleku.

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Já jsem někde zahlédl, že David Cameron nebo kancelář premiéra vyhrožoval anebo upozorňovala, že by tam on mohl přijít v obleku pracovním, tedy v byznysu, to znamená, tmavém, černém prakticky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To by bylo faux pas?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Možná od politika by to faux pas nebylo. Od politiků se dá dneska už čekat všechno možný.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Posloucháte 20 minut Radiožurnálu. Benjamin Kuras, spisovatel žijící ve Velké Británii je dnes jejich hostem. To všechno, co jsme viděli, ta ceremonie, velká sláva, velká důstojnost celého obřadu, to automaticky pro britskou společnost dává jaksi na vědomí, že královna a ti její nejbližší jsou o hodně nějakého ocenění hodni toho, aby se jim důvěřovalo, aby si o nich britská společnost myslela, řekněme, jen to nejlepší?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Já myslím, že my jim nepotřebujeme důvěřovat. My k nim potřebujeme vzhlížet.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A co to je vzhlížet?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Vidět na nich něco, čemu bychom se rádi připodobnili, aby nám byli nějakým vzorem toho ceremoniálního chování přinejmenším, takové té zdrženlivosti. A aby nás prostě inspirovali k něčemu vyššímu, než jsme a jestliže to královská rodina ztratí, tak ztrácí v podstatě svůj význam, protože už nemá žádnou politickou moc, má jen tu ceremoniální.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A má to britská královská rodina?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Královna to má část to ještě míval, bral to trochu s těma dvěma ženama, prostě nedodržel ten kód toho, jeho brácha, ten už to vyloženě zbabral i se svou ženou. Jejich třetí brácha, ten se na to tak nějak vybodnul a dal se na producenta divadelního a filmového.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Pardon, znovu, to přece není zavrženíhodné povolání? Ale prostě členové královské rodiny by takové věci dělat neměli, chápu to dobře?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Ale mohou právě ten třetí syn ať si dělá v podstatě co chce, ale ten druhý syn, který byl v podstatě jmenovaný, on byl jmenovaný vrchním velvyslancem britského byznysu a ten se tedy jako když shání ty kšefty pro britský stát, tak přeci jen to dekórum nějaké držet musí a on se dá teďka poslední událost byla, že se dal dohromady s nějakým pánem, z něhož se vyklubal náruživý pedofil. Sám samozřejmě pedofil není, ale vedl s ním obchodní styky.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To se dá pochopit, že to může narušit určitou pověst. Jaké vztahy, protože dnes také zaznělo, že princ William požádal britské novináře, aby dali jaksi královskému páru dva roky mediálního klidu. To je proforma prohlášení anebo se dalo očekávat, že ti novináři britští splní. Jaké jsou vztahy mezi novináři a britskou rodinou?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Já myslím, že v tomto případě by to tím novináři mohli splnit. Kromě toho ještě také existuje takzvaný /nesrozumitelný/, kdy může osoba, která nechce, aby se o ní něco vyprávělo, tak může nařídit přes soudy zákaz veškerých informací. To je zákon, který v Británii existuje. Královská rodina ho zatím nepoužívá, ale mohli by, kdyby chtěli a jestliže to myslí, ty dva roky určitě potřebuje nejméně. A zaplaťpánbůh královna tam nějakou dobu bude vládnout sama a jestliže chtějí přeskočit čas a jít rovnou na /nesrozumitelné/, tak mu musí dát čas na pořádné studium diplomacie a historie, tradice. Já bych mu doporučoval lepší výběr těch rytířů, které zve. Trochu mi tam vadil David Beckham.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy jste říkal, pane Kurasi, že to nesledujete a víte, že na svatbě byl David Beckham, notabene, s opačně přepnutým řádem?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Já jsem ho neviděl, ale když jsem četl před týdnem nebo dvěma týdny, že tam bude, tak jsem si říkal.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Do mailové schránky pořadu dvacetminut@rozhlas.cz přišel dotaz od Františka Šopíka z Ostravy. Ptá se vás a to se odkazuje na to, že královna je formální hlavou anglikánské církve, jaksi skutečná hlava anglikánské církve, oddávala nový královský pár. Ta otázka zní: "Hraje svatba nástupce anglického panovníka pro jeho poddané také nějakou náboženskou roli?"

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Já myslím, že v tomto případě žádnou. Možná ještě ta svatba Alžběty ještě nějakou náboženskou měla, protože tehdy snad 80 % lidí ještě patřilo k anglikánské církvi, dnes je to nějakých 30 aktivních a 10 %, kteří chodí pravidelně do kostela a samotná hlava anglikánské církve má trošku matek v hlavě o tom, co je anglikánská církev, co je křesťanství a jak by se křesťanství mělo chovat například ve vztahu k jiným náboženstvím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
A teď myslíte arcibiskupa ne královnu?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Myslím tím samozřejmě arcibiskupa.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Vy narážíte na to, co před několika lety říkal, že by se někteří britští muslimové mohli řídit částečně právem šaríja?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
On dokonce řekl, že to je téměř nevyhnutelné, že se to stane, což tedy jeho poddaní, ti snad návštěvě říci anglikáni, to je ničí cíly, které byly vystrnaděni z některých měst výměnou obyvatelstva, tak ti by s ním asi moc nesouhlasili.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Ještě jedna otázka, pane Kurasi, na závěr. Vy jste sám řekl několik řekněme, skeptických názorů na současné postavení královské rodiny ve Velké Británii. Na druhou stranu ten fakt, že tam něco jako královská rodina figuruje s veškerou tradicí, ceremonií a tak dále, tak jaksi staví britskou společnost do určité pozice. Něco jí dává. V Česku to není. V Česku teď za posledních několik týdnů společně s celým světem na You Tube lidé baví tím, že sledují formální hlavu státu prezidenta, jak si do kapsy strká pero na návštěvě v Chile. Jako významně ochuzena česká společnost o něco, k čemu by eventuálně mohla vzhlížet?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Já bych skoro řekl, že to je jeden z jejích hlavních problémů, že nemá vzory, ke kterým by mohla vzhlížet. A to jak ceremoniálně, tak především morálně, ale i intelektuálně.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Na druhou stranu, kde je vzít, protože na rozdíl od monarchické, dědičné jaksi královské nebo od dědičné královské rodiny my nic takového k dispozici nemáme a máme jen volby.

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Jednak to a i v těch volbách takzvaní slušní inteligentní lidé si vždycky řeknou, že nechtějí s politikou mít nic společného, protože je to špinavá věc, tak se tam dostanou lidé, kteří s ní chtějí mít něco společného, třebaže je to špinavá věc.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
To znamená, že to je marnost?

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Marnost to není, ale musí se někde najít pár takových těch opravdu decentních politiků. Já nevím, kde je hledat. Mohlo by se začít přinejmenším s tím ceremoniálem, ale kde najít toho morálního, ten morální vzor politiky, to zatím. Senátor Oberfalzer je pro mě taková jediná osoba.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Já jsem vás nechtěl dotlačit k jednomu nějakému jménu.

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Já jiného politika, o němž bych si mohl říci, že by se podle jeho chování mohl někdo řídit, neznám.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Tak to nebyl úplně optimistický závěr dnešního pořadu Dvacet minut Radiožurnálu.

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Zatím, ale optimistické na tom je to, že když něco dopadne na dno, tak už to může jít jen nahoru. A už jsme na dně, já myslím.

Martin VESELOVSKÝ, moderátor:
Takový je názor či názory českého spisovatele, žijícího ve Velké Británii, Benjamina Kurase, pane Kurasi, děkuji za názory a za návštěvu. Hezký večer.

Benjamin KURAS, český spisovatel žijící ve Velké Británii:
Na shledanou.

Autorizovaným dodavatelem doslovných elektronických přepisů pořadů Českého rozhlasu je společnostNEWTON Media, s.r.o. <http://www.newtonmedia.cz/>Texty neprocházejí korekturou. Zvukové záznamy Ozvěn dne, Dvaceti minut Radiožurnálu i dalších zpravodajských a publicistických pořadů si můžete poslechnout v iRadiu <http://www.radiozurnal.cz/audio>.

Pokud se chcete našeho hosta na cokoliv zeptat, můžete své dotazy zasílat buď na adresu 20minut@rozhlas.cz, nebo použít facebookovou stránku pořadu. Na otázky v diskusním fóru bohužel hosté nemohou reagovat.

autor: mav
Spustit audio

Nejposlouchanější

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.

Václav Žmolík, moderátor

ze_světa_lesních_samot.jpg

Zmizelá osada

Koupit

Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.