Belgické vítání jara: hýření barev a oslava rozmanitosti
Velikonoce jsou na dohled a čas před nimi by měl být podle křesťanské tradice dobou rozjímání, ne bujarého veselí a zábavy. V Belgii to tak doslova neplatí. I když karnevaly měly skončit 40 dnů před začátkem Velikonoc, na několika místech tam ještě procházejí barvité průvody masek a vítají jaro. K nejznámějším patří veselice v obci Schaerbeek v bruselském regionu. Průvod tamtudy prošel už po třiaosmdesáté.
Schaerbeek – to není Brusel. To bych Schaerbečany pěkně namíchl. Je to sice jedna z 19 obcí, které tvoří bruselský federální region, ale je samostatná, výjimečná a specifická. Žije v ní 120 tisíc obyvatel: Belgičanů, Francouzů a příslušníků dalších evropských národů i přistěhovalců z rovníkové Afriky, arabských zemí nebo Turecka.
Několik desítek tisíc jich lemovalo schaerbecké ulice a vítalo průvod, v jehož čele nešel princ karnevalu, jak by se dalo čekat, ale osel. Letošní karnevalový princ pan Eric však nebyl daleko. Měl velikou tašku, ze které hrstmi rozhazoval do davu bonbóny.
„Osel je symbolem Schaerbeeku a bonbóny jsou pro děti. Bonbóny a papírová kolečka konfet, to je naše tradice,“ přibližuje. Ke zdejší tradici podle něj patří i to, že si místní obyvatelé říkají schaerbečtí osli.
I paní Martine o sobě hrdě prohlašuje, že je Schaerbečanka, a tedy oslice. Není to nic hanlivého. Místní starousedlíci jsou pyšní na to, že jejich předkové ve středověku vozili výpěstky ze svých zahrad a polí na trhy do Bruselu na hřbetech oslů. Proto i karnevalový průvod vede osel obtěžkaný vaky ne višní, které se tady kdysi hojně pěstovaly, ale cukrátek.
Brazilská samba, skotský pochod i vlámská dechovka
„Schaerbeek byla zemědělská osada,“ vypráví mi radní Etiene Noël, který se o karnevalové průvody stará už 6 let. „Když se z vesnice farmářů a sadařů stalo město, rozhodli se zdejší obchodníci uspořádat nějakou zábavu pro občany. Zvolili karneval. První zorganizovali v roce 1906.“
Karnevalový průvod v Schaerbeeku nemá podle Etiena Noëla žádné ústřední téma. Je to hýření barev a oslava rozmanitosti, protože tato obec má velmi pestré složení obyvatel. Jeho cílem je radovat se z různorodosti a z toho, že se zase vrací jaro.
Sedmikilometrovou trasou, která se klikatí bulváry a ulicemi, projíždí třicet alegorických vozů. Kolem nich a na nich křepčí 800 tanečníků od předškolního až po důchodový věk. Svoje nápady předvádí jak folklórní sdružení ze Schaerbeeku, tak skupiny z Bruselu a dalších měst ve Valonsku i Vlámsku.
V průvodu se střídají rytmy brazilské samby, skotského pochodu nebo vlámské dechovky. Před diváky defilují tanečníci v blýskavých kostýmech s umělými pery, další s klobouky ve tvaru aut. Jiní propagují svou oblast známou pěstováním zeleniny převlečeni za cibule.
Do průvodu se zapojují i Turci a Maročani
Pan Charles-Philippe si průvody pamatuje už z doby, kdy byl malý kluk. V Schaerbeeku bydlí přes 50 let. Dnešní karneval je podle něj podobný tomu, jak ho zná z dětství. Lidé se při něm potkávají a povídají si na ulici. Večer se pak ještě dlouho sedí v hospůdkách a klábosí se.
„Schaerbeek vždy byl dělnickou a řemeslnickou obcí. Zdejší lidé uměli užívat života a brali ho, tak jak byl. Tak to vlastně zůstalo do dneška,“ soudí.
Schaerbeek však už dnes není tím, čím byl před 50 lety. Složení místních obyvatel je velmi různorodé. Žije tu početná marocká a turecká komunita. Její příslušníci jsou zatím hlavně mezi diváky. V posledních letech však radní Etiene Noël pozoruje, že se už někteří začínají zapojovat i do samotného průvodu.
„Ze začátku neměli o účast v karnevalu velký zájem, protože podobná tradice v Turecku nebo Maroku neexistuje. Pomalu se však integrují i do této části veřejného života. Netvoří samostatné folklórní skupiny, ale objevují se tu a tam v těch stávajících. Například u alegorického vozu služby čistoty obce a údržby zeleně najdete skoro všechny národnosti, které u nás žijí,“ upozorňuje Charles-Philippe.
Pirátská loď řízená těmi, kteří se v Schaerbeeku starají o pořádek na ulicích a v parcích, je opravdu vzorkem toho, jak pestré je složení zdejších obyvatel.
