Arndt Freytag von Loringhoven: Al-Káida se nesmí podceňovat
Co je největší hrozbou pro NATO? Třeba agresivní vystupování Ruska, terorismus, nestabilní situace v Sýrii a v dalších částech Blízkého východu, kybernetické a hybridní hrozby, ale také technologické aspekty jako například umělá inteligence. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to říká šéf zpravodajců NATO Arndt Freytag von Loringhoven.
„Dnes se zaměřujeme na celé spektrum hrozeb, a ne jen vojenské jako v minulosti. Sem spadají i takové události jak hackerské útoky na Demokratickou stranu ve Spojených státech,“ vysvětluje.
Loringhoven také potvrzuje to, co už zmínil na jedné z nedávných konferencí, totiž že se Al-Káida snaží znovu získat vůdčí postavení mezi teroristickými organizacemi. „Al-Káida se v posledních letech podceňovala, protože se dostala do stínu Islámského státu,“ upozorňuje.
Al-Káida sice podle něj ztratila velkou část své územní základny, kterou měla svého času v Afghánistánu a díky ní získala svou sílu, na druhou stranu účinně rozšířila svůj prostor tím, že vybudovala své pobočky prakticky po celém světě – v Africe, v Asii a jinde.
„Taktika a postupy se ve srovnání s dobou před 11. září výrazně proměnily. To ale nesmí vést k podceňování Al-Káidy,“ říká.
V Al-Káidě zůstalo mnoho vysoce profesionálních teroristů
Arndt Freytag von Loringhoven
O velkou část svého teritoria přišel také Islámský stát, i v tomto případě ale Loringhoven varuje před podceňováním. „Také Islámský stát má pobočky v mnoha zemích a regionech. Mimo jiné v Afghánistánu, kde si počíná mimořádně agresivně,“ nastiňuje.
V Sýrii a Iráku navíc zůstalo i přes ztrátu území velké množství zahraničních bojovníků, mnoho z nich se vrátilo do zemí, odkud přišli. „To se týká hlavně států ze severní Afriky, ale i z Evropy,“ uzavírá.
Úkolem zpravodajců NATO je vypracovávat situační zprávy o nejvýznamnějších hrozbách, kterým dnes Severoatlantická aliance čelí. Informace získávají od členských států aliance, respektive od jejich tajných služeb.
Nejposlouchanější
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Závěr příběhu staré Karviné, který měl zůstat pod zemí
Karin Lednická, spisovatelka

Šikmý kostel 3
Románová kronika ztraceného města - léta 1945–1961. Karin Lednická předkládá do značné míry převratný, dosavadní paradigma měnící obraz hornického regionu, jehož zahlazenou historii stále překrývá tlustá vrstva mýtů a zakořeněných stereotypů o „černé zemi a rudém kraji“.
Zprávy z iROZHLAS.cz
-
Má za ni odpovědnost, odklad ‚lobbistické stopy‘ s Tejcovým ministerstvem ale nikdo nekonzultoval
-
OVĚŘOVNA: Za katastrofu v Nepálu může čínská elektrárna, koluje sítěmi. ‚Byla to příroda,‘ vyvrací expert
-
EU chystá novou politiku pro Arktidu. Zahrnuje půl miliardy eur a má ji na starosti Síkela
-
Ceny potravin jsou na globálním vrcholu. Nemyslím si ale, že by to mělo trvat věčně, popisuje ekonom