Arndt Freytag von Loringhoven: Al-Káida se nesmí podceňovat
Co je největší hrozbou pro NATO? Třeba agresivní vystupování Ruska, terorismus, nestabilní situace v Sýrii a v dalších částech Blízkého východu, kybernetické a hybridní hrozby, ale také technologické aspekty jako například umělá inteligence. Ve Dvaceti minutách Radiožurnálu to říká šéf zpravodajců NATO Arndt Freytag von Loringhoven.
„Dnes se zaměřujeme na celé spektrum hrozeb, a ne jen vojenské jako v minulosti. Sem spadají i takové události jak hackerské útoky na Demokratickou stranu ve Spojených státech,“ vysvětluje.
Loringhoven také potvrzuje to, co už zmínil na jedné z nedávných konferencí, totiž že se Al-Káida snaží znovu získat vůdčí postavení mezi teroristickými organizacemi. „Al-Káida se v posledních letech podceňovala, protože se dostala do stínu Islámského státu,“ upozorňuje.
Al-Káida sice podle něj ztratila velkou část své územní základny, kterou měla svého času v Afghánistánu a díky ní získala svou sílu, na druhou stranu účinně rozšířila svůj prostor tím, že vybudovala své pobočky prakticky po celém světě – v Africe, v Asii a jinde.
„Taktika a postupy se ve srovnání s dobou před 11. září výrazně proměnily. To ale nesmí vést k podceňování Al-Káidy,“ říká.
V Al-Káidě zůstalo mnoho vysoce profesionálních teroristů
Arndt Freytag von Loringhoven
O velkou část svého teritoria přišel také Islámský stát, i v tomto případě ale Loringhoven varuje před podceňováním. „Také Islámský stát má pobočky v mnoha zemích a regionech. Mimo jiné v Afghánistánu, kde si počíná mimořádně agresivně,“ nastiňuje.
V Sýrii a Iráku navíc zůstalo i přes ztrátu území velké množství zahraničních bojovníků, mnoho z nich se vrátilo do zemí, odkud přišli. „To se týká hlavně států ze severní Afriky, ale i z Evropy,“ uzavírá.
Úkolem zpravodajců NATO je vypracovávat situační zprávy o nejvýznamnějších hrozbách, kterým dnes Severoatlantická aliance čelí. Informace získávají od členských států aliance, respektive od jejich tajných služeb.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Zmizelá osada
Dramatický příběh viny a trestu odehrávající se v hlubokých lesích nenávratně zmizelé staré Šumavy, několik let po ničivém polomu z roku 1870.