AI v zemědělství? Fyzikálně-kybernetické systémy mohou být pro zemědělce přínosem a spásou, naznačuje odborník

Pokud chceme pochopit, jakým výzkumem se na vaší fakultě zabýváte, měli bychom na to jít od lesa, tedy třeba od Farmy u lesa. Na čem s ní spolupracujete?

Čtěte také

Umělá inteligence je větší převrat než průmyslová revoluce. V rozsahu měsíců dojde k velké civilizační změně, tvrdí odborník

Je to podnik, který s námi spolupracuje na vývoji neuronové sítě, umělé inteligence, softwaru, který nám pomůže sledovat kuřata, která rostou v halách, a dokáže nám získávat charakteristiku, například jak rychle kuřata rostou, v jakém jsou zdravotním stavu, jestli tam jsou případně uhynulé kusy a tak dál. Farma u lesa nám vedle konzultací a věcí, které jsou s výzkumy spojeny, poskytuje prostor na to, abychom tam mohli umístit kamery, získat data, která potřebujeme, získat různé senzory. Je to pro nás zdroj informací, se kterými dále pracujeme při trénování neuronové sítě.

Vy trénujete neuronové sítě pro rozpoznávání kuřat. K čemu je to dobré pro farmáře?

Výsledný produkt, pokud všechno dobře dopadne, bude zařízení, technologie, která bude instalovatelná ve stájích podle toho, kdo si ji bude ochoten zakoupit a využít. Vyvíjíme produkt, který bude v budoucnu nabízen zemědělcům, chovatelům kuřat.

Jak se to odrazí na kvalitě kuřat?

Pomůže to chovatelům. Doposavad řada věcí třeba z časových důvodů není realizovatelná nebo chybí pracovní kapacita. Podniky si stěžují na to, že nemají pracovní sílu. Takže tyto věci díky umělé inteligenci je možné zautomatizovat a může to zemědělcům pomoci. Zadruhé jim to poskytuje data, podle kterých oni mohou dále rozhodovat, jestli volí dobrou technologii, a tak dál.

Farmáři jsou z vašich výzkumů nadšení?

Jak kteří. Někteří jsou konzervativní, někteří jsou tomu naopak velice otevření a snaží se výzkum podporovat. Pro mě osobně je to běh na dlouhou trať a vývoj, který nezadržíme. Tyto technologie nějakým způsobem do zemědělství určitě proniknou a budou každodenní součástí toho života. Neznamená to, že nahradí člověka. Bude pořád potřeba, aby člověk svoji práci vykonával, ale posouvají činnost lidí, kteří v zemědělství pracují, na úplně jinou úroveň.

Když jsme mluvili o tom, jestli zemědělci mají zájem o takové inovace, jako třeba zkoumá vaše univerzita, vy a vaše týmy, obávají se taky toho, co už jste naznačoval, že nebude pro zemědělce tolik práce?

Čtěte také

Nejlepší jsme v tom, že jsme lidi. Lidský kontakt umělá inteligence nikdy nenahradí, říká kybernetik

Občas zaznamenávám tyto připomínky, ale nemyslím si, že tomu tak bude. Systémy, které se vyvíjejí, naopak řeší to, že zaměstnanců, kteří chtějí v zemědělství pracovat, není dostatek. Zemědělci potřebují nahradit pracovní sílu, která jim v zemědělství chybí. Takže ta automatizace, ty fyzikálně-kybernetické systémy, v podstatě roboty, které mohou pomoci, mohou být pro zemědělce přínosem a do jisté míry spásou.

Můžete ty fyzikálně-kybernetické systémy nějak přiblížit?

Ukázal bych to na člověku. Chceme uchopit například jablko, máme hmat, který nám umožní vnímat, že držíme jablko v ruce, důležitý je mozek a nervy. Nervy přenesou informaci, mozek ji zpracuje a do svalů vyšle informaci o tom, že se sval má stáhnout a má třeba jablko zvednout.

Fyzikálně-kybernetické systémy využívají fyziky a kybernetiky k tomu, aby simulovaly tento systém. Tzn. máme robotickou ruku – nějaké železo s písty například, která nahrazuje ruku, máme neuronovou síň, což je náhrada lidského mozku, a potom tam musí být komunikace mezi systémy. Takže fyzikálně-kybernetické systémy se inspirují v činnosti lidského těla a my se je snažíme co nejvíce napodobit, aby mohly přímo zastávat práci lidí.

Co je to Smart Farming a precizní zemědělství? Jak se proměnilo studium na fakultě? A může dojít k tomu, že dojička bude pracovat na homeoffice? Poslechněte si celý rozhovor.