10 let od zemětřesení v Nepálu: „Daří se nám a lidé zůstávají,“ pochvalují si místní dopady pomoci, která přišla také z Česka

15 fotografií

Dvousethlavé stádo družstevních ovcí se ve vesnici Baruwa pase hluboko v údolí. Shora vypadají jako malinké bílé tečky. Dostat se za nimi dolů a pak zpět nahoru by trvalo celý den, proto je nedaleko nich permanentní přístřešek, kde po celý rok někdo bydlí. Takové jsou podmínky, ve kterých se tady v Nepálu hospodaří.

Kopce v okolí vesnice Baruwa|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

„Po zemětřesení jsme vesničanům věnovali kozy a sazenice kardamomu. Sami lidé přišli s tím, že slyšeli o družstvech. Sice prý přesně nevědí, co to je, ale že by to sami chtěli zkusit,“ vysvětluje Astha z Člověka v tísni, která projekty podpořené sbírkou Českého rozhlasu v Nepálu realizovala.

„Pomohli jsme jim tedy družstvo založit a proškolili je v otázkách finanční gramotnosti a organizace. Zbytek už je na samotných vesničanech,“ dodává.

Lidé v Baruwě začali pěstovat kávovníky|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Společně a úspěšně

I po devíti letech družstvo stále existuje a má se čile k světu. Lidé si navzájem pomáhají se sklizní, společně jednají s úřady a společně i spoří. Z úroků potom můžou poskytnout členům družstva i drobný úvěr.

„Družstvo byl dobrý nápad. Sousedé by měli spolupracovat. Určitě se nám takto daří lépe,“ hodnotí paní Nanda Bista, která je jednou z 242 členů družstva. Souhlasí i pan Sando: „Jako družstvo máme mnohem lepší pozici vůči místním úřadům. Mohou nám takto poskytnout dotace na nákup osiva, to by se nám jako jednotlivcům stěží podařilo vyjednat.“

Ve vesnici Baruwa si pochvalují místní družstvo, které má 242 členů|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Deset let po zemětřesení plní družstvo novou, neplánovanou roli – lidem se žije lépe a zůstávají. Vesnické oblasti Nepálu se totiž rychle vylidňují, lidé odcházejí za prací do Káthmándú nebo ještě dál, do Kataru nebo Malajsie.

Káva vydělává

„Nechceme, aby lidé odcházeli. Zůstanou ale jen tehdy, když se jim bude dařit. Ti, co v roce 2017 začali pěstovat kardamom, už mají slušnou sklizeň i zisky,“ hodnotí předseda družstva Satyaman Syangbo. „Nově jsme také začali pěstovat kávovníky. Za kávu se slušně platí. Moc bych si přál, abychom byli v základních potravinách soběstační, pak lidé zůstanou.“

Tento dům, sídlo místního družstva, vznikl ze sbírky Českého rozhlasu. Postaven byl v roce 2016|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Satyaman ví o čem mluví – on sám pracoval v Malajsii 9 let a do Nepálu se vrátil krátce po zemětřesení.

K příkrému svahu je přitisknutý kamenný domek. Na jeho štítu visí už trochu omšelá cedule, na které je i logo Českého rozhlasu. Tato budova, kde má družstvo svoji kancelář a sklad nářadí, totiž vyrostla právě ze sbírky z roku 2015.