Známé legendy neopakuji, všechno jsem si vymyslel, říká Arnošt Goldflam o knize Praha strašidelná
Tatínek není k zahození, Tatínek 002, Strašidelné Brno. To jsou knihy pro děti, které napsal herec a spisovatel Arnošt Goldflam. A nyní vydává další titul – Praha strašidelná. „Prahu, kde žiji už 15 let, tak dobře neznám, a tak jsem to nevázal na místa, jenom na vymyšlené příběhy,“ popisuje spisovatel. Čeho se bát v místech, kde jsou všechna strašidla obvykle spíš laskavá?
Je Brno strašidelnější než Praha?
To nevím, protože jsem si všecko vymyslel. I co se týká toho Brna, i co se týká Prahy. Nechtěl jsem totiž opakovat staré legendy nebo příběhy, které jsou vlastně notoricky známé. Ale přečetl jsem si k tomu různé knížky, abych věděl, o čem psali. Třeba o Popelce Biliánové, co má na Vyšehradě pamětní desku…
Legendy jako Staré pověsti české jsou notoricky známé, nechtěl jsem opakovat nebo převypravovat příběhy, takže jsem si to musel vymyslet.
Čtěte také
A vymýšlí se jak? Prostě se jde člověk projít po Praze, vidí nějaký opuštěný dům a řekne si – tak sem bych mohl třeba situovat tohle?
Když jsem psal Strašidelné Brno, kde jsem prožil 54 let života a to město znám dobře, vázal jsem to na různá místa. A Prahu, kde žiji už 15 let, tak dobře neznám, i když jsem sem často jezdil a orientuji se tady docela dobře. A tak jsem to na místa nevázal, jenom na ty vymyšlené příběhy. Je to takové pocitové, ty historky z Brna a Prahy.
Hned první pohádka je o chlapci, který má strašidelné sny. Tak strašidelné, že hubne, hubne a ztrácí se před očima. To jste vy?
No, přímo ne, přímo o sobě nepíšu. Ale inspirace pochází ze mě nebo také z rodiny. Předevčírem jsem měl takový podivný sen: Než jsem šel do školy, tak jsem dělal pár let jako dělník, například ve slévárně. A chodil jsem v tom snu celý den po továrně s nějakou železnou trubkou a tvářil jsem se, že pracuji. A teď jsem měl strašný strach, že se na to přijde, že to je taková skrčka, že chodím s tou trubkou…
Mívám dost často takové perzekuční sny. Jednou za čas, jednou za týden takový nějaký protivný sen mě přepadne.
A jak potom z toho udělat příhody pro děti, aby byly dost strašidelné, dost zábavné?
Když něco takového píšu, tak úplně děti na mysli nemám. Představuji si, že to budou číst děti nebo jejich rodiče. Ale někdy si vzpomenu na nějaký podivný sen z dětství a ten zpracuji.
Pamatuji si, že když mi bylo asi osm let, tak se stala v Brně nějaká vražda. Brněnský Bronx, to byla čtvrť, kde bydleli Romové, alkoholici… A mně se zdálo, že tam je nějaký vrahoun, kterému se říká Červený Jožko a který chodí s třiceticentimetrovým nožem. A večer se zastavím na křižovatce, tam mezi tou čtvrtí vykřičenou, a teď vidím, že se blíží Červený Jožko...
No, ale končí to smírně, že tomu dítěti spadne přikrývka v noci, okno je otevřený, tak ho probudí zima. A přijde maminka, lehne si k němu a utěší ho.
Jak Arnošt Goldflam vzpomíná na Brno? A na čem nyní pracuje? Poslechněte si celý rozhovor.
Související
-
Arnošt Goldflam: Jako dítě jsem si hrál na útěk z koncentráku
Hostem je Arnošt Goldflam, spisovatel, který si už jako malé dítě hrál na útěk z koncentračního tábora. Jak moc ho trauma jeho rodiny ovlivnilo jako člověka a spisovatele?
-
V Praze objevuji stále něco nového, říká publicista Černý. Proč má kůň sv. Václava zapletený ocas?
„Když vidíte, jak se petřínský kopec promění v podzimní barvy, tak to je pastva pro fotografy,“ říká autor už čtvrté knihy o Praze Zapomenutá tajemství Prahy David Černý.
-
Brno jako jediná televize snese tenhle humor, říká Prušinovský o seriálu Dobré ráno, Brno!
V kinech je k vidění nový film režiséra Jana Prušinovského s názvem Grand Prix. V lednu odstartuje jeho komediální seriál Dobré ráno, Brno!. Co na natáčení v Brně zažil?
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!
Jan Rosák, moderátor
Slovo nad zlato
Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.