Zkažená jablka v Bruselu. Europarlament reagoval na Katargate slabě, hodnotí po roce expertka

Evropský parlament v reakci na Katargate přijal 14bodový plán předsedkyně Roberty Metsolaové, jak do budoucna zabránit a předcházet korupci ve vlastních řadách.

Čtěte také

iROZHLAS

Půlroční lhůta ‚na rozmyšlenou‘. Europoslancům se v rámci tažení proti korupci ztíží cesta k lobbingu

Jeho součástí je například zavedení šestiměsíční „lhůty na rozmyšlenou“, během které se europoslanci po skončení mandátu nemohou zapojit do lobbistických aktivit. Zakázat se také měly takzvané spřátelené skupiny v Evropském parlamentu, jejichž členové udržovali úzké vazby s určitými zeměmi.

Shari Hindsová ale upozorňuje, že finální verze nových pravidel se výrazně liší od původního návrhu, který byl o dost přísnější.

„Pokud se třeba podíváme na takzvanou lhůtu na rozmyšlenou, tak v původním návrhu to bylo navázané na pobírání finančního příspěvku po odchodu z Evropského parlamentu. Člen parlamentu dostává tyto peníze až 24 měsíců po opuštění funkce. Původní návrh tak počítal s tím, že by lhůta trvala stejnou dobu,“ připomíná.

Transparentní versus neoficiální

Nakonec se toto období zkrátilo jen na půl roku, což považuje za málo. Podle Shari Hindsové se tak zřejmě stalo po velkém tlaku na Robertu Metsolaovou. V Evropské komisi přitom toto období po odchodu z funkce trvá dva roky a pro předsedu nebo předsedkyni Komise dokonce tři.

Shari Hindsová z bruselské pobočky Transparency International|foto:Filip Nerad, Český rozhlas

V případě „spřátelených skupin“ europarlament nakonec ke zvažovanému zákazu vůbec nepřikročil. Přejmenovaly se na neoficiální a parlament u nich chce zajistit větší transparentnost.

„Problém ovšem je, jak může být transparentní něco, co není oficiální,“ poznamenává bruselská odbornice, která aféru Katargate detailně sledovala.

Zkažená jablka v košíku

Tento korupční skandál podle ní způsobil Evropskému parlamentu obrovské reputační škody, které dopadly také na ostatní instituce i Evropskou unii jako celek. I když se tato kauza přímo týkala jen některých europoslanců.

„Neměli bychom se na to dívat jen jako na problém několika zkažených jablek v celém košíku,“ domnívá se Shari Hindsová.

Čtěte také

iROZHLAS

Belgická policie po výslechu zadržela italského europoslance. Je podezřelý z korupce v parlamentu

„Jde o obecnější kulturní pravidla chování celého Evropského parlamentu. Normální Evropan nerozlišuje mezi jedním členem parlamentu, jednou politickou skupinou nebo jednou institucí. Dívají se na Brusel jako celek. Nemělo to tak jen ničivý dopad na reputaci Evropského parlamentu, ale i na pověst všech unijních institucí a demokracie v Evropské unii jako takových,“ dodává.

Jaká protikorupční opatření by v unii byla potřeba? Proč evropské instituce nepřistupují k lobbingu jednotně? Kdy se z lobbování stává korupce?

A jak Transparency International hodnotí poslední verzi balíčku na obranu demokracie, který už dříve silně kritizovala? Česká místopředsedkyně Komise Věra Jourová by ji měla podle informací autorů podcastu předložit po dlouhých odkladech v polovině prosince.

Poslechněte si nejnovější epizodu Bruselských chlebíčků.