Živočišné druhy vymírají. A s nimi půjde pryč i člověk, varuje kněz Marek Orko Vácha

V dějinách planety Země došlo pětkrát k vymírání, dnes se to zřejmě děje pošesté a až tisíckrát rychleji než kdy dřív. Příčina? Člověk. „Pokud zlikvidujeme planetu, je to naše svobodné rozhodnutí,“ říká Marek Orko Vácha, římskokatolický kněz a biolog.

Živé druhy odcházejí a my ztrácíme jejich DNA, která se generaci po generaci brousila na určitý druh prostředí. „Mnoho druhů vymírá a uniká naší pozornosti,“ podotýká s tím, že až nyní zjišťujeme, co je nového v tropických pralesích a na korálových útesech.

A člověk? Málokdo si uvědomuje, že vše je spolu spojeno - kyslík, který dýcháme, vytvořily sinice v oceánu třeba na opačné straně zeměkoule. „Za to, že můžeme dýchat, mohou fotosyntetizující organismy. A pokud ony půjdou pryč, tak my půjdeme s nimi,“ míní.

Takhle to ale podle něj Bůh nechce – dává člověku především rozum, a člověk má být spolutvořitelem světa. „Před rozumem člověka se všemohoucí Bůh zastaví, protože nechce stvořit 100 tisíc počítačů, které by zpívaly žalmy, ale stvořil nás, lidi, kteří máme svůj rozum používat,“ vysvětluje.

Čtěte také

Pod zorným úhlem věčnosti

Vše je robotizované, vše za nás dělají stroje, technologie jdou neuvěřitelně dopředu a říká se, že jsou rychlejší než fantazie autorů sci-fi. Nebyl by také problém udělat genomy etnik, ale nikomu se do toho podle něj nechce, protože v rukou nezodpovědných politiků by se rozdíly mohly stát odrazovým můstkem k novým formám rasismu.


Věřím, že po smrti bude život v jakémsi módu existence pokračovat

Věřící člověk má prožívat svůj život sub specie aeternitatis, tedy pod zorným úhlem věčnosti – co bych dnes dělal, kdybych věděl, že dnes umřu. „Najednou si člověk uvědomí, kolika zbytečnostmi strašlivě ztrácí čas,“ míní.

Zabývá se také myšlenkou života po životě – je stále ohromován tím, jak planeta ze sebe dokázala za dobu své existence dostat asi miliardu druhů organismů. „V hlíně je zřejmě potencionální možnost vytvořit nekonečné množství druhů organismů, včetně nás,“ nastiňuje.

Čtěte také

A co můžeme udělat pro zlepšení stavu planety? Třídění odpadu je absolutním standardem civilizovaného světa, důležité je také, abychom byli citliví k přírodě, kterou máme kolem našeho domu, protože každý kus země je cenný. „Šetřit se vším, čeho je v tuto chvíli dostatek a být pozorný k detailu,“ dodává.

Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout přímo v tomto článku a také v iRadiu.

autor: prh
Spustit audio

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Lidský faktor jsem znal jako knížku, ale teprve s rozhlasovým zpracováním jsem ho dokonale pochopil...

Robert Tamchyna, redaktor a moderátor Českého rozhlasu Dvojka

Lidský faktor

Lidský faktor

Koupit

Točili jsme zajímavý příběh. Osoby, které jsme hráli, se ocitaly ve vypjatých životních situacích, vzrušující práce pro herce a režiséra. Během dalšího měsíce jsme Jiří a já odehrané repliky svých rolí žili. Fantasmagorické situace posledního dílu příběhu se staly naší konkrétní každodenností. V srpnu Jiří Adamíra zemřel. Lidský faktor byla naše poslední společná práce.“ Hana Maciuchová