Židovské komunitě v Dublinu slouží tóra z Brandýsa nad Labem. Památka tamních židů tak žije dál

8 fotografií

Hilary Abrahamsonová čte ze starého svitku tóry. Verše sleduje typickým ukazovátkem ve tvaru malé ručky s nataženým ukazováčkem. Svitek, ze kterého čte, sloužil dnes už neexistující židovské komunitě v Brandýse nad Labem.

Hilary Abrahamsonová čte ze svitku tóry původem z Brandýsa nad Labem|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

„Tóru samozřejmě používáme, například během obřadu bar micva nebo při svátcích. Chceme uchovat památku na původní synagogu v Brandýse a komunitu kolem ní. Byť lidi, kterým sloužila, jsme nikdy nepoznali. Dá se říci, že jejich tóra zde žije druhý život,“ říká.

Sto let starý svitek se do Dublinu dostal v září 1965. Rok poté, co britský filantrop Ralph Yablon zakoupil v komunistickém Československu celkem 1563 svitků.

Tóra s pořadovým číslem 373 byla dublinské židovské komunitě zapůjčena. Jednou z podmínek je právě to, že si bude každý rok připomínat památku 143 židovských obyvatel Brandýsa a Kostelce nad Labem, kteří byli mezi 13. a 16. lednem 1943 odvlečeni do Terezína a poté do Osvětimi.

Svědkové zkázy

„Dlouho jsme si mysleli, že tato červená čísla, která jsou na tóře, napsali nacisté,“ ukazuje Hilary. „Dnes ale víme, že je tam umístili sami židé, kteří v Praze dělali katalogizaci. Všechny tóry očíslovali. Věřili, že až vše skončí, bude možné jednotlivé svitky identifikovat a zaslat zase tam, kam patřily.“

Tóra židovské komunity v Brandýse nad Labem našla nový domov v Dublinu|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

Z židovské komunity v Brandýse nad Labem nikdo nepřežil a židovská obec tam po válce ani nebyla obnovena. Zůstal jen rozsáhlý hřbitov a synagoga. Ta sloužila desítky let jako skladiště.

„Měli jsme tóru, ale prakticky nic jsme o ní nevěděli. Rozhodli jsme se, že Českou republiku navštívíme. To bylo asi před deseti lety,“ vypráví Hilary. „Přijeli jsme spolu s lidmi s Holandska, kteří mají také tóru z Československa. Byl to ohromný zážitek, věděli jsme, že synagoga sloužila jako skladiště. Byli jsme okouzleni, jak nádherně je dnes opravená.“

Nebudou zapomenuti

Památku Židů z Brandýsa nepřipomíná jen jejich tóra, ale i modlitební knížky vyskládané na policiích hned u vstupu do dubinské synagogy.

Modlitební knížky jsou věnovány jednotlivým lidem, kteří žili v Brandýse a kteří během holocaustu přišli o život|foto:Jaromír Marek, Český rozhlas

„Naše nové modlitební knížky jsou věnovány jednotlivým lidem, kteří žili v Brandýse a kteří během holocaustu přišli o život,“ říká David Abrahamson.

Beru z police jednu z nich – na předsádce je vlepeno věnování se jménem Marta Hojtašová. Jak se dozvídám později, zahynula ve svých 36 letech v Osvětimi.