Zemřel režisér Juraj Jakubisko. Poslechněte si ho v rozhovoru Radiožurnálu

„Měl jsem nádherné dětství, protože jsem si válku neuvědomoval,“ vzpomíná Juraj Jakubisko. Dítě si podle něj smrt příliš nepřipouští. „Vnímal jsem okolní svět jako krásný, ne jako nebezpečný,“ popisuje.

„Maloval jsem jako Picasso,“ pokračuje ve vzpomínání s nadsázkou. „Všichni jsme byli v dětství výtvarně naladění nebo psali přítelkyním básničky, ale jen někomu to zůstalo,“ zmiňuje Juraj Jakubisko s tím, že s malováním pokračoval na umělecké škole.

Před rokem podstoupil transplantaci. „Získal jsem české srdce od dárce z Prahy,“ popisuje. Přiznává však, že nový orgán se v jeho pohledu na svět nijak zvlášť neprojevil. „Ani ho necítím. Je to takový zázrak,“ tvrdí.

Smrti se prý nebál. „Všechny moje filmy se jí dotýkají. Bral jsem ji jako něco tajemného a magického. Dává mi naději, protože ne každý umírá nešťastný,“ zamýšlí se.

Známý režisér Juraj Jakubisko rád natáčí filmy, které se nějakým způsobem dotýkají smrti|foto:Šárka Ševčíková, Český rozhlas

Jak vnímá roli hudby ve filmu? A proč při natáčení rád spolupracuje se svou manželkou? Také to se můžete dozvědět z audio záznamu rozhovoru.