Zdeněk Štybar

Sezóna sice už skončila, přesto je Zdeněk Štybar v jednom kole a na popularitu spojenou s mistrovským titulem si stále ještě zvyká. "Kdybych se nenaučil říkat ne, tak tady nesedím, ale rozdávám autogramy nebo jsem hostem na nějaké akci," popisuje velké množství pozvánek a nabídek na spolupráci, které poslední dobou dostává.

Zdeněk Štybar jezdí na kole už od tří let. "Od dětství jsem se snažil vyhrávat," potvrzuje s tím, že měl štěstí, když v patnácti letech odjel do Švýcarska a mohl se plně věnovat sportu. Za rozhodující faktor považuje zachování klidu a chladné hlavy.

Jak vlastně Zdeněk Štybar vzpomíná na svůj mistrovský závod, který se jel v jihočeském Táboře? Ve vysílání zmínil bolest svalů, kterou cítil. "Když jedete první, bolest je mírnější, než kdybyste jeli na desátém místě," popsal a zdůraznil především první kolo závodu, které považuje za stěžejní.

V souvislosti s překážkami, které ho na trati potkaly, zmínil setkání se sportovním psychologem. "Kdybych s ním nespolupracoval, mohl jsem se po defektu složit a závod bych třeba vůbec nedojel," domnívá se.

Svou trať před závodem většinou zná jen sporadicky. Na mistrovství světa nějakou dobu trénoval, ale před běžným závodem si obvykle jednou projede trať. "Pokud je bahno nebo mráz, trať se mění každou minutu, proto se první dvě tři kola trať učím. Poslední kola jsou víc na jistotu," popsal Zdeněk Štybar.

Hanka Shánělová se Zdeňka Štybara ptala i na rozdíly mezi silničním a cyklokrosovým kolem, spolupráci s mechaniky nebo příčinu defektu během mistrovského závodu v Táboře. Ve vysílání Hosta Radiožurnálu se mluvilo i o možnosti zařadit cyklokros na olympijské hry i plánech Zdeňka Štybara do budoucnosti.

Záznam celého rozhovoru se Zdeňkem Štybarem i s dalšími Hosty Radiožurnálu si můžete poslechnout v Rádiu na přání.