Zavedení eura v České republice

Dotaz paní Rámešové: Zažila jsem měnu ve 53. roce, vyměňovaly se peníze 1:5. Bylo to za 300 stovky, to znamená, že jsem dostali 60 korun. Když jsme měli peníze ňáky navíc, tak to vyměňovali nebo vázanej vklad, tak to bylo 1:50. A teď přemejšlím, když budeme mít to euro, jestli to bude taky tak a nebo jestli to bude jinak?

Změna národní měny bude mít k měnové reformě daleko. Základní podmínkou pro plynulý přechod na euro bude pevně stanovený kurs. Ten se může, ale nemusí shodovat s kursem eura, jak ho známe dnes. Jak ale doplňuje vrchní ředitelka České národní banky, Michaela Erbenová, na výši kurzu nezáleží.

Michaela Erbenová: Kurzem se vydělá nebo znásobí úplně stejně mzdy, důchody, bankovní konta, všechny ceny v obchodech, nájmy, pokuty, poplatky za psy, všechno stejným koeficientem.

Znamená to, že se nijak nezmění poměr mezi příjmy obyvatel a cenami. Plynulý přechod na euro znamená také celou řadu podmínek, které stanovuje Evropská unie. Jsou to pravidla stability kurzu měny, stability výše inflace a také rozpočtová kázeň. Takzvaný veřejný dluh by neměl převýšit 60 procent hrubého domácího produktu. Zavedení eura u nás zatím překáží příliš velký veřejný dluh a jsme vysoko nad požadovaným limitem. Na zlepšení podmínek má pracovat Česká národní banka a česká vláda.

Michaela Erbenová: Z toho soupisu těch domácích úkolů, zejména pro vládu, vyplývá, že tím okamžikem, kdy by česká ekonomika mohla být připravena na převzetí eura, je zhruba přelom desetiletí.

Některé hlasy dokonce tvrdí, že bysme s eurem neměli spěchat a že zavedení evropské měny ještě později by vůbec nebylo na škodu. Ekonomové mohou z rukávu vytáhnout několik případů, kdy zánik národních měn znamenal poškození hospodářství. Itálie ve 20. letech zavedla jednotnou měnu pro jižní a severní část země. Tento krok ale vážně poškodil jihoitalský vývoz a ekonomické problémy se táhnou až dodnes. Právě proto stanovuje Evropská unie pro země, které chtějí přijmout euro, přísné podmínky. Češi se ale přijetí eura nebojí. Jak dodává analytik Centra pro výzkum veřejného mínění, Jan Červenka, skeptiků je menšina.

Jan Červenka: Podle výsledků posledního výzkumu, který jsme na toto téma dělali, více než polovina občanů, konkrétně 56 procent, souhlasí s přijetím eura za měnu České republiky. Přibližně třetina, přesně 35 procent, je naopak proti tomu.

O tom, jaké má euro výhody a jaké má nevýhody, se budou občané i ekonomové přít až v příštích letech. Zemím, které jednotnou evropskou měnu mají, se ale přechod od národních měn vyplatil. Spotřebitelské ceny sice stouply o dvě desetiny procenta, euro ale stabilizovalo a sjednotilo ekonomiky a navíc se stalo silným hráčem na mezinárodních finančních trzích.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.