Stát asi bude platit alimenty na děti

5. prosinec 2011
děti na pískovišti

Stát asi bude platit alimenty na děti. Poslanecká sněmovna totiž schválila návrh zákona, na jehož základě by měl stát víc finančně pomáhat dětem, na které jeden z rodičů neplatí alimenty. Výživné by měl v některých, takových případech vyplatit z veřejných peněz a pak by ho také vymáhal na dlužníkovi. Předkladatelka návrhu zákona o náhradním výživném, sociální demokratka Anna Čurdová zdůvodnila, proč je žádoucí, aby problém nedobytného výživného převzal na svá bedra stát a platil za povinné dětem alimenty.

Eva Lizcová: Je to skupina, která je nejvíce ohrožena v České republice chudobou. Navíc já si myslím, že pokud chceme, aby naše společnost byla sociálně soudržná, tak je to potom její povinností tímto sociálně ohroženým občanům a hlavně dětem, pomáhat.

Eva Lizcová: Norma v praxi tedy pomůže především rozvedeným, sociálně slabším rodičům, kterým partner dlouhodobě neplatí výživné. Ta částka by se mohla pohybovat kolem 1600 korun měsíčně. Kolika matek, které nemají dost peněz na výživu svěřeného dítěte se to týká?

Anna Čurdová: Neodhadnu přesně číslo matek, protože my jsme počítali s dětmi, které jsou takto hroženy. Pokud by ten zákon prošel v té maximalistické podobě, tak by se to zhruba týkalo 80ti tisíc dětí.

Eva Lizcová: Opozice navíc navrhžené normě vyčítá, že přenáší povinnost, platit alimenty, na všechny daňové poplatníky a navíc příliš zasahuje do rodinných vztahů. Také namítá, že stát nemá dost nástrojů k tomu, aby dlužnou částku po neplatiči vymáhal. Jak stát tedy hodlá dluhy po neplatičích vymáhat? Ptám se Petra Dimuna z Ministerstva spravedlnosti.

Petr Dimun: Pokud je to nesporná částka, tak samozřejmě stát má mnoho možností, jak tyto dlužné částky vymoci. Samozřejmě nejkratší cesta je přes exekutora a v případě přes finanční úřad a další složky státu.

Eva Lizcová: Jenže, jak říká Pavel Chalupníček z liberálního institutu, stát není příliš dobrý ve vymáhání svých pohledávek.

Pavel Chalupníček: Když se podíváme na daňové nedoplatky, tak dosahují výše zhruba 100 miliard korun. Ten stát není v podstatě schopný ty své pohledávky žádným způsobem vybrat.

Eva Lizcová: Pavel Chalupníček dodává, že ve svém důsledku stát zbaví dlužníka povinností uhradit alimenty.

Pavel Chalupníček: Dalším důvodem proti je možnost podvodu, kdy v podstatě se bývalí partneři mohou dohodnout, že jeden z nich se nějakým způsobem na oko zbaví majetku. Ten druhý následně bude žádat stát, aby platil alimenty místo toho druhého partnera.

Eva Lizcová: Pokud je žena, pečující o dítě, už v tak tíživé situaci, že má málo peněz pro své dítě a vymoci peníze z obce se opravdu nedaří, umí se o dítě postarat stát už nyní. Jak říká mluvčí Ministerstva práce a sociálních věcí Kateřina Beránková.

Kateřina Beránková: V případě, že se rodič, který se stará o dítě a jeho partner mu nevyplácí výživné, které mu stanovil soud a je skutečně ten rodič v tak tíživé sociální situaci, že opravdu už jeho příjem je pod hranicí životního minima, tak může požádat o vyplácení příspěvku na výživu.

Eva Lizcová: Neplacení alimentů je přitom hodnocené jako trestní čin. Jak říká mluvčí Ministerstva spravedlnosti Petr Dimun.

Petr Dimun: Podle statistik Ministerstva spravedlnosti vyplývá, že od roku 2001 stále roste počet osob odsouzených za neplnění vyživovací povinnosti. Zatímco v roce 2001 to bylo přibližně asi 5400 osob odsouzených za neplnění výživného. V roce 2005 už to bylo přes 7 tisíc osob, které byly za tento trestný čin odsouzeny.

Eva Lizcová: To jsou čísla jenom za ty, kteří byli obviněni z trestného činu. Kolik je ve skutečnosti těch, co víc jak půl roku neplatí a nikdo si na to oficiálně nestěžuje, o tom statistiky nemáme.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.

Spustit audio
autor: Eva Hanzlová