Alkohol je tolerovanou drogou, naše zdraví přitom ohrožuje víc než většina jiných látek, varuje adiktolog

Držíte vy sám suchý únor?

Nedržím. Počet lidí, kteří se akce účastní, nicméně každoročně roste. Jde vlastně o největší, ne-li jedinou takovou kampaň v České republice s preventivním obsahem, což je velmi důležité.

Čtěte také

iROZHLAS

Vobořil: Potřebujeme dlouhodobou kampaň jako mají Němci nebo Rakušané. Suchej únor je dobrý pokus

Neměla by být kampaň permanentní, průběžná nebo všudypřítomná, aby se se spotřebou alkoholu u nás něco výrazně udělalo?

Přesně tak. Je to totiž velký zdravotní problém, kterému v oblasti prevence, snižování rizik a informovanosti věnujeme jen málo pozornosti.

Letos se kampaň zaměřuje na čtyři oblasti, na něž má konzumace alkoholu zásadní vliv, a to jsou láska, čas, spánek a peníze. Jak se tam objevil spánek? Víme, že spousta lidí dokáže usnout na stole s rukou pod hlavou...

Po alkoholu sice snadno usnete, ale hůř se vyspíte. Kvalita spánku je narušena, protože alkohol nedovolí mozku přejít do fáze REM, kdy se zdají sny a kdy je regenerace centrálního nervového systému největší. Člověk spí přerušovaně a probouzí se více unaven než bez alkoholu.

Co je vlastně etanol?

Etanol je jednoduchý alkohol. Z chemického hlediska je pozoruhodné, že takto jednoduchá molekula dokáže vyvolat velmi komplexní účinky. Není to ostatně výjimka – řada psychoaktivních látek má jednoduchou strukturu, a přesto působí na mnoho receptorových systémů v těle a ovlivňuje celou řadu biologických procesů.

Čtěte také

iROZHLAS

Měsíc bez alkoholu. ‚V Suchém únoru zjistíme, kdo koho ovládá,‘ říká zakladatel abstinenční kampaně

Alkohol má samozřejmě i určité pozitivní účinky, o nichž je legitimní mluvit. Zároveň je ale paradoxem, že jde – vedle nikotinu – o jedinou společensky tolerovanou drogu v našem civilizačním okruhu, přestože patří k velmi nebezpečným látkám. Výrazně poškozuje orgány a orgánové systémy a významně přispívá k nemocnosti i úmrtnosti jak na individuální, tak na populační úrovni.

Jak to, že je alkohol v české společnosti tak hluboce zakořeněný?

Souvisí to samozřejmě i s kulturními a historickými faktory. Víno má například určitou roli i v křesťanské liturgii, to však není hlavní důvod jeho masového rozšíření. Podstatné je spíše to, že v našem civilizačním okruhu dlouhodobě chyběly jiné psychoaktivní látky, které by mohly alkohol v některých situacích nahradit a měly by přitom méně závažné zdravotní dopady.

Etanol je přitom z hlediska toxicity mimořádně nebezpečná látka. Po tabákovém kouři, který je ještě škodlivější, jde o jednu z nejrizikovějších psychoaktivních látek, a to bez ohledu na to, zda je legální či nelegální.

Hlavní zdravotní rizika alkoholu nespočívají pouze v jeho návykovosti, ale především v jeho účincích na organismus – poškozuje kardiovaskulární systém, zvyšuje riziko zhoubných nádorů, poškozuje trávicí soustavu, játra i nervový systém. Kromě dlouhodobých následků je třeba připomenout i akutní rizika, jako jsou úrazy, dopravní nehody či sebevraždy.

Čtěte také

Nevidím moc velký rozdíl mezi závislostí na sociálních sítích, alkoholu či drogách. Projevy jsou totožné, tvrdí adiktolog Sklenář

V loňském roce abstinovalo v Česku po nejkratší měsíc v roce na jeden milion šest set tisíc dospělých. Kampaň podporuje řada institucí, ale žádný výrobce alkoholu. Co si o tom myslíte?

Nejsem zastáncem prohibice, ale rozumné a v některých ohledech i přísné regulace, jejímž cílem je snížit zdravotní a společenské škody spojené s užíváním alkoholu. Součástí takového přístupu musí být i regulace nabídky, tedy opatření na straně výrobců a distributorů. Ti se sice těchto omezení obávají, dlouhodobě udržitelnou strategií by však mělo být přijetí modelu, který minimalizuje zdravotní a sociální náklady alkoholu, a zároveň umožňuje jeho legální užívání.

Je zajímavé, že nejmladší generace plnoletých se alkoholu vyhýbá více než dříve a případné závislostní chování hledá spíše v jiných činnostech. Máte na to data?

Reprezentativní studie mezi dospívajícími v České republice opravdu ukazují, že v posledních zhruba deseti letech výrazně poklesly zkušenosti s užíváním alkoholu, a to včetně intenzivnějších a rizikovějších forem, jako je opilost.

Podobný trend přitom sledujeme i u jiných psychoaktivních látek, například u kouření tabáku nebo u užívání konopí, kde rovněž došlo k poklesu. Dospívající se tedy v tomto ohledu skutečně proměnili a tyto látky už nevyhledávají v takové míře jako dříve.

Čtěte také

Děti si oblíbily elektronické cigarety. „Mylně se domnívají, že nejsou škodlivé,“ varuje adiktolog

Kde tedy mladí realizují závislostní chování?

Když jsme tento výrazný pokles zaznamenali poprvé, patřili jsme mezi první, kdo na tento pozitivní trend upozornil, a následně jsme jej ověřovali v dalších studiích, abychom si byli jisti, že odpovídá realitě. Dalším náročným krokem byla interpretace těchto dat. Faktorů je totiž více. Velmi pravděpodobně dochází k posunu prvních zkušeností do pozdějšího věku, což je samo o sobě pozitivní výsledek – lidé experimentují s alkoholem a dalšími látkami až později.

Zároveň je však možné, že část populace tyto zkušenosti dohání v pozdějším věku, protože celopopulační průzkumy neukazují na výrazný pokles užívání v kategorii mladých dospělých. Spíše se tedy zdá, že se tyto zkušenosti časově posunuly, přičemž mladí lidé zároveň tráví svůj volný čas jinak, typicky on-line na sociálních sítích nebo při jiných aktivitách.

Přibývá lidí, kteří v abstinenci nebo ve snížené spotřebě alkoholu pokračují i po skončení výzvy? A jak by měl vypadat systém spotřebního zdanění? Poslechněte si celý rozhovor.