Zatímco je v létě všude suchá tráva, nám na střeše kvetou rostliny, ukazuje majitel pasivního domu

Majitelem menšího pasivního domu obloženého dřevem, který stojí v jednom z vnitrobloků na pražské Letné, je Michal Šperling. „Nejzajímavější je, že dům má na střeše kořenovou čistírnu, která funguje na čištění veškeré odpadní vody z domu, a zároveň jako zelená střecha,“ popisuje majitel.

Na rovné střeše s kořenovou čistírnou je několik fotovoltaických panelů a zeleň. „Jsou tady nasázené mokřadní kytky, v patnácticentimetrové vrstvě kombinujeme lehký substrát a štěrk. Přes léto zde roste bujná mokřadní vegetace, klidně i dva metry vysoká. Zatímco všude je suchá tráva, tady kvetou kytky. Celé to váží 150 kilogramů na metr čtvereční,“ říká Šperling.

K závlaze majitelé pasivního domu používají dešťovou i odpadní vodu, kterou využijí doslova beze zbytku. Pomáhají tomu i tři nádrže vedle budovy.

Využití vody

Čtěte také

Jak na pasivní dům? V zimě jsme topili počítačem, na kterém jsme těžili bitcoiny, popisuje architekt

„Do speciálního septiku pro kořenovou čistírnu přetéká vše z domu. Voda se tu mechanicky přečišťuje a přetéká do další jímky. Pomocí čerpadla se voda čerpá do souvrství střechy, kde se voda pročišťuje, zásobuje mokřadní rostliny, a nakonec jde do třetí nádrže, zásobníku, kde se voda shromažďuje. Odtud je voda čerpána do domu na splachování nebo v létě na závlahu,“ vysvětluje Šperling.

Majitel domu dodává, že v pasivním domě s kořenovou čističkou na střeše je možné využít i jakýkoliv přebytek vody.

„Voda pak přepadá do zemního zasakovacího výměníku, přes který oddělenou trubkou přechází vzduch do rekuperace domu. Tím, že je okolo něj voda, zvyšuje se tepelná kapacita zeminy. Když je v létě horko, výměník dům vychladí bez jakéhokoliv dodávání elektřiny. Naopak když je chladno, přichází z výměníku teplo. I přebytečná voda, kterou nevyužijeme na splachování nebo zalévání, nám pomůže v energetice.“

Ideální dům

Čtěte také

Může být stavebnictví udržitelné? Nejde jen o ekonomiku, investice se společnosti vrátí, upozorňuje expert

Pasivní dům na pražské Letné oceňuje i Helena Duchková z Ústavu výzkumu globální změny Akademie věd ČR.

„Ten dům je takový ideál. Ve městech je totiž takzvaný ‚heat island‘, kde se kumuluje teplo kvůli zástavbě. Všechna tato zeleň ochlazuje lokální klima. Jednak tím, že vytváří stín, takže se tu člověk cítí líp, ale nízká zeleň také funguje jako akumulace nebo zasakování dešťů.

S klimatickou změnou můžeme očekávat, že budou mnohem významnější a budou delší období sucha. Obzvlášť vlhkomilné rostliny by mohly pomoct,“ dodává Duchková.

Majitel domu i vědkyně se shodují, že podobná opatření se do budoucna vyplatí ekologicky i ekonomicky. „V nákladech na dům je to relativně zanedbatelná položka. Takový systém pro rodinný dům vyjde zhruba na 300 tisíc,“ říká Michal Šperling, podle kterého ale tento systém v dlouhodobé perspektivě finančně pomůže regulací teploty i šetrnějšímu využíváním vody.