Za 1,3 miliardy korun se předsednictví v EU zvládnout nedá, míní velvyslanec Dürr

Moderátorka Marie Bastlová upozorňuje, že Lidové noviny spekulovaly o tom, že velvyslancovu pozici oslabuje kritika plánovaných úspor na české předsednictví EU a také jeho kritika spolupráce Česka v rámci zemí V4.

Čtěte také

Mirek Topolánek vzpomíná na české předsednictví EU: Byla to promarněná šance

„Jsou skupiny a politiky, ve kterých si Visegrád vyhovuje a spolupracuje velmi dobře, kde si nemusíme nic vysvětlovat a kde stojí za to pokračovat…,“ vysvětluje Dürr.

Na druhé straně je podle něj celá skupina jiných politik a oblastí, kde se Česká republika svým profilem, postoji, pragmatismem ráda kamarádí ve skupině stejně smýšlejících. V té souvislosti jmenuje Irsko, Nizozemí, Švédsko Dánsko…

„Jde o to dobře balancovat vektory, které v jednotlivých oblastech máme,“ vysvětluje s tím, že v genech české diplomacie je přemosťování – abychom stáli spíše někde uprostřed než na jednom ze dvou extrémních konců.

Finská varianta úsporného předsednictví

České předsednictví v EU by mělo přijít na řadu v druhé polovině roku 2022. Česká vláda na něj schválila rozpočet okolo 1,3 miliardy korun. V té souvislosti Dürr už dříve ve Sněmovně upozorňoval na nástrahy, které by mohl nízký rozpočet a malý počet expertů přinést.

Je vůbec možné za takové peníze plnohodnotné předsednictví zvládnout? „To, co se od předsednictví očekává a jak je tradičně nastavené, tak to by bez nějakých velkých změn nebylo možné,“ konstatuje.

A jak by takové předsednictví vypadalo? Podle Dürra lze jít různými cestami, jako příklad uvádí finské předsednictví, které bylo ale méně administrativně náročné. „Spořiví Finové se rozhodli, že ušetřené peníze dají na téma klima a životní prostředí“ přibližuje.