Z Ukrajiny se stěhují do Česka první přesídlenci. Utíkají před válkou
Zítra brzy ráno odjede z české vesnice Čechohrad, která leží 200 kilometrů od bojové linie na východě Ukrajiny, několik desítek lidí, kteří se rozhodli přestěhovat do Česka. Jde o první skupinu přesídlenců, kteří prokázali český původ nebo uzavřeli manželství s Čechem nebo Češkou. Odjíždějí především mladší lidé, jejich rodiče zůstávají.
Nekonečnou rovinou, ve které stojí vesnice Čechohrad, se prohání studený vítr.
Lidé jsou zachumlaní do kabátů, šálů nebo čepic.
Na kraji vísky stojí Julie Vasiljevna Kodýtková. Její syn odjíždí do Česka. A jako většina matek a babiček je z toho smutná.
„Je to těžké, ale pojedou. Nevím, jestli se vrátí, když bude válka,“ říká Julie a přitom připravuje oblečení. Podle ní je v Česku všechno moc drahé.
Penze paní Julie je 1040 hřiven (přibližně 900 korun) měsíčně. Ve svých 65 letech odcházet z Ukrajiny nechce.
Nezbývá jí nic jiného, než čekat, až její syn, snacha a malý vnuk přijedou na návštěvu.
Odjet z Čechohradu se snaží mnohem víc lidí než jenom ti, kteří dostali povolení k trvalému pobytu. Ve vesnici to působí rozmíšky, protože nikdo netuší, jak české úřady zájemce o přednostní vyřízení dokumentů vybíraly.
Válka lidi bezprostředně neohrožuje, ale výrazně pociťují její důsledky. Důvody k odjezdu jsou proto především ekonomické, protože ukrajinská měna stále padá. Měsíční plat je v přepočtu 1500 korun a mnoho rodin začíná mít zásadní existenční problémy.
Česky tu mluví a rozumí především starší lidé, mladší téměř vůbec. Většina lidí tu nemluví ani Ukrajinsky, ale rusky.
Východoukrajinský Čechohrad
