Z revolučních bratří najednou konzervativci a liberálové. Jaký byl konec Občanského fóra?

Nejpopulárnější představitel Václav Klaus přesvědčil delegáty olomouckého sněmu, že budoucnost je opět ve stranickém systému.

Zahraniční zpravodajové charakterizovali nové subjekty jako konzervativce (ODS) a liberály (OH).

Samotný sněm ještě ani ODS, ani Občanské hnutí jako takové nezaložil. Ještě nějaký čas existoval jako zastřešovací orgán prozatímní Koordinační výbor. Bylo nutné vyřešit nejen majetkové záležitosti.

Občanské fórum vydávalo například noviny - Občanský deník. Dělily se také poslanecké kluby v České národní radě i federálním parlamentu.

Zatímco ODS pod vedením Václava Klause šla po svém založení od jednoho volebního úspěchu k druhému, Občanské hnutí se hned v dalších celostátních volbách v roce 1992 nedostalo přes pětiprocentní hranici do tehdejšího českého parlamentu.

Voliče nepřilákala ani popularita známého disidenta a ministra zahraničí Jiřího Dienstbiera, ani bývalého českého premiéra Petra Pitharta. Nepomohly ani sympatie prezidenta Václava Havla, který se s nimi veřejně netajil.

O rok později se Občanské hnutí transformovalo na Svobodné demokraty, ještě později se spojili s národními socialisty. Všechny nástupnické strany Občanského hnutí ale neúspěch jen opakovaly. Někteří politici Občanského hnutí se ale později prosadili v jiných stranách.