Vývoj na Ukrajině je pro Rusko noční můrou. Ukrajinci mají na další zásadní posun jen pár týdnů, říká analytik Havlíček

Po téměř osmi měsících ruské okupace Ukrajiny se několik komunálních politiků z Moskvy a Petrohradu veřejně postavilo proti prezidentu Putinovi a požadují jeho rezignaci. Jak se změnila pozice Vladimira Putina? Hrozí mu státní převrat? Jak reaguje Kreml na úspěšnou ukrajinskou ofenzivu? A co pro Moskvu znamená rozhoření konfliktu mezi Ázerbájdžánem a Arménií? Hostem Vladimíra Kroce byl Pavel Havlíček (TOP 09), analytik z Asociace pro mezinárodní otázky.

Několik petrohradských zastupitelů z městské části Smolninskij navrhuje, aby byl Putin kvůli válce obviněn z velezrady. Teď se k nim přidávají další. Jak je tato situace pro ruského prezidenta nepříjemná?

Nepříjemná je hned ze dvou důvodů. První je samozřejmě to, že vývoj na Ukrajině je přímo noční můrou pro ruské ozbrojené síly, kdy markantně ztrácí vlastní území. Mluví se o tom, že jen od začátku září je to přes 6000 km². To jsou obrovské ztráty. Vlastně daleko více, než ruské síly dokázaly získat za měsíce.

Čtěte také

Druhou noční můrou je potom, že se neúspěšnost a selhání ruských ozbrojených sil promítá zpátky do ruské politiky a do ruské společnosti a s tím narůstá kritika nejvyššího vedení v čele Vladimirem Putinem. Toto je velmi nepříjemné a je to riskantní krok, na který analytici upozorňovali. Od začátku říkali, že pokud Rusko skutečně vtrhne na Ukrajinu, může se mu to vymstít.

Měli bychom si uvědomit, že většina hlasů, které v Rusku volají po odstranění současného vůdce, to nedělá, protože by chtěli demokratičtějšího prezidenta, ale někoho, kdo povede válku na Ukrajině, a v jejich chápání denacifikaci, efektivněji. Je to tak?

Kritika přichází ze dvou pozic. První je ta, kterou jste připomněl, apely přicházející ze strany některých nezávislých zastupitelů. My máme kontakty s některými z těchto lidí a jsem přesvědčen, že tito lidé jsou skutečně přesvědčenými demokraty. Proto bojovali v minulosti za to, aby se mohli stát šéfy svých komunit a nějakým způsobem reprezentovat společnost větších městech, která funguje a uvažuje jinak než zbytek Ruska. To je určitá část ruské společnosti, kterou bych nepodceňoval, ale má svůj omezený potenciál.

Čtěte také

Pak je tady druhá kategorie lidí a ti samozřejmě kritizují ruského prezidenta, že dělá málo, že by měl mobilizovat, že by měl Ukrajinu porazit. A možná nasadit jaderné zbraně, což běžně zaznívá i v ruské státní televizi. To je druhá kritika, která přichází od některých vojenských blogerů, od představitelů armády a třeba i tajných služeb. Jedním z výrazných kritiků je třeba Igor Girkin, představitel ruské tajné služby GRU, který se podílel v roce 2014 na okupování části teritorií na Ukrajině. I tito lidé Putina dnes kritizují.

Opět se rozhořel ozbrojený konflikt v Náhorním Karabachu mezi Arménií a Ázerbájdžánem. Z provokace se obviňují obě strany navzájem. Nakolik tento konflikt zvyšuje napětí v regionu?

Naprosto zásadním způsobem právě proto, že se jedná o ohnisko nepokojů, které Náhorní Karabach provází dlouhé desítky let a nikdy ten konflikt nebyl uspokojivě vyřešen. Ty dvě strany se nikdy nedohodly na tom, jakým způsobem se o region podělit, uzavřít mezinárodní smlouvu, vyjednat příměří anebo dlouhotrvající mír. Vidíme, že se periodicky konflikt vrací. Velká eskalace na podzim roku 2020 byla typickým rysem, že se dnes konflikt se slábnoucím Ruskem navrátil. Rusko jako velký garant bezpečnostní stability v regionu slábne a ruku v ruce posiluje třeba role Turecka. Proto narůstá potenciál pro další vyvolání napětí.

Čtěte také

Podle posledních informací ukrajinská armáda osvobodila celou Charkovskou oblast. Jaký to může mít význam pro další vývoj celého konfliktu?

Velmi zásadní. Na začátku byly prolomeny opěrné body, za kterými se ruská armáda skrývala, bojovala, bránila a teď je ta hráz otevřena. Dnes může ukrajinská armáda postupovat ještě dále. Viděli jsme, jak rychle po prolomení těch linií ukrajinská armáda postupovala právě kvůli tomu, že tam neexistuje žádná přirozená bariéra z hlediska terénu. Terén je tam velmi otevřený, a to si samozřejmě koleduje o to, aby Ukrajinci dále postupovali směrem na Luhanskou oblast a samozřejmě dále tlačili i na jižní cíp v podobě Chersonské oblasti, kde ofenziva také pokračuje.

Jak dlouho může ukrajinská armáda při této ofenzivě tzv. vydržet s dechem?

Čtěte také

Obě strany mají velmi omezený časový úsek, kdy se může ještě něco stát. V okamžiku, kdy začne pověstná východoevropská zima, nastane chvíle, kdy nutně dojde ke zklidnění bojů. Dnes se pohybujeme v časovém rámci několika krátkých týdnů, po kterých se terén stane tak složitě prostupným, že nebude ani jedna ze stran moci konat tak zásadní posuny, jak to právě předvádí dnes ukrajinská strana. Teď je opravdu to okno příležitostí, kdy se může ještě přepsat hranice, kterou pravidelně pozorujeme každé ráno. Této situace Ukrajinci zatím velmi umně využívají.

Ptáte se správně, kam sahá ukrajinská kapacita? Jak moc dobře připravené, vycvičené, doplněné síly jsou na straně Ukrajinců? Víme, že se na to ukrajinská strana velmi dlouho připravovala. Spekulovalo se o tom, že ofenziva přijde i dříve. Ona byla posunuta právě kvůli tomu, aby byla dobře připravená, aby byl doplněn dostatek všech potřebných nástrojů k vedení války. Teď se ukazuje, že Ukrajina je dobře připravena, aby mohla pokračovat v ozbrojené fázi.

Jaký dopad mají na Rusko západní sankce? Čeká Rusko všeobecná mobilizace? A hrozí Kremlu, že kvůli válce na Ukrajině ztratí vliv v okolních zemích? Poslechněte si celý rozhovor.

autoři: Vladimír Kroc , tec
Spustit audio

Související

Více z pořadu

E-shop Českého rozhlasu

Víte, kde spočívá náš společný ukrytý poklad? Blíž, než si myslíte!

Jan Rosák, moderátor

slovo_nad_zlato.jpg

Slovo nad zlato

Koupit

Víte, jaký vztah mají politici a policisté? Kde se vzalo slovo Vánoce? Za jaké slovo vděčí Turci husitům? Že se mladým paním původně zapalovalo něco úplně jiného než lýtka? Že segedínský guláš nemá se Segedínem nic společného a že známe na den přesně vznik slova dálnice? Takových objevů je plná knížka Slovo nad zlato. Tvoří ji výběr z rozhovorů moderátora Jana Rosáka s dřívějším ředitelem Ústavu pro jazyk český docentem Karlem Olivou, které vysílal Český rozhlas Dvojka.