Putin jako typický Rus reaguje pouze na sílu. To ale neznamená agresivitu a provokace, vysvětluje vyjednavač Pařík

A pokračuje: „Tam bychom se dohodli, kdo bude zastupovat většinu. Protože Putin jako typický Rus reaguje pouze na sílu, což ale neznamená agresivitu. Síla znamená i množství lidí, které zastupujete.“

Putin nemá žádné zábrany. Vyjednávat bude, až když bude muset.
Radim Pařík

„Není moc dobré, když Putinovi do Kremlu volá kdekdo, kdy tam volá francouzský prezident, létá rakouský kancléř, německý ministr zahraničí a tak dál. Druhá věc je, že musíme nadefinovat cíle, čeho vlastně chceme dosáhnout,“ doplňuje v pořadu Osobnost Plus.

A ty nesmějí být malé, takže například požadovat odchod ruských vojáků z okupované ukrajinské Záporožské jaderné elektrárny by bylo jen „zbožné přání“.

Čtěte také

Libor Dvořák: Vyjednavači Ruska a Ukrajiny sice komunikují, ale výsledky obě strany interpretují odlišně

„Protože cíle, abychom je mohli plnit, tak musíme umět měřit. Musíme říct nejen to, čeho chceme dosáhnout, ale kolik to může stát, kolik jsme ochotní zaplatit nebo kolik chceme získat. Musíme i definovat do kdy toho potřebujeme dosáhnout. V tomto případě vždy doporučuji vytvořit velký časový tlak – a až následně vyvolat vyjednávání.“

„Putin je nejen zkušeným politikem, ale i člověkem, který nemá žádné zábrany, takže bude vyjednávat teprve, až když bude muset – proto ten tlak.“

„Nejsou to pouze sankce anebo částečné sankce, ale tlak vytvoříte tím, že toho po něm chcete mnoho: Můžete chtít stabilní dodávky, stabilní ceny, podíl na projektech, podíl na mezinárodní politice. Dokonce můžete odstřihnout Rusko od mezinárodního bankovního systému. Nástrojů je mnoho a v tom by byl potřeba dialog s politiky. Kam až jsou schopní jít,“ doporučuje vyjednavač Pařík.

Neurážet, neponižovat

Při jednání s Putinem by se rozhodně nesnažil urážet a ponižovat. „Často třeba na sociálních sítích čtu vyjádření některých politiků, kteří říkají, že Putina je potřeba dostat na kolena. To je ale velmi složitá situace, protože Putin sedí u toho červeného tlačítka a my nevíme, jak moc velký blázen je, aby ho zmáčknul. Nemá smysl ho provokovat, a to vlastně kohokoli při vyjednávání. Musíme se bavit o budoucnosti, protože minulost už nevyřešíme,“ přidává tak další ze zlatých pravidel vyjednávání.

Nepřesvědčovat, nesoudit a vždy nechat své ego za dveřmi.
Radim Pařík

Pokud pak má poradit, jak správně vyjednávat, a to nejen v zaměstnání ale i v soukromém životě, tvrdí, že mezi základní pravidla patří: Nepřesvědčovat, nesoudit a vždy nechat své ego za dveřmi.

„Nejhorší omyl je, když začneme vynášet soudy, protože ve vyjednávání vždy respektujeme, že ten druhý má na situaci jiný pohled. Já ho nemusím akceptovat, ale respektuji, že ho má. A díky tomu máme mezi sebou rozdíl, který musíme společně vyřešit. A k tomu vede cesta.“

Čtěte také

Exministr: Lavrov coby vyjednavač nemůže měnit směřování Ruska, to je zcela na Putinovi

„Ve chvíli, kdy bych začal soudit druhého a začal říkat, že je jeho pohled špatný, nemorální nebo že jde chybným směrem, tak už nevyjednávám o zmenšení rozdílů mezi námi, ale snažím se ho přesvědčit, co je správně.“

Vyjednávání navíc podle Paříka znamená dělat přesně opačné věci, než vám káže intuice. „Protože když na vás někdo začne křičet, vaše intuice vám okamžitě radí, abyste křičel také. Musíte ho přece překřičet. Vyjednávání je ale antiintuitivní.“

„To znamená, že když má někdo emoce nahoře – je agresivní, zlobí se na vás –, tak máte dvě volby: Připojíte se k jeho agresivní emoci a budete hasit oheň benzinem. Anebo budete v klidu a ten druhý člověk se po nějaké době připojí k vaší klidné emoci. Takto to prostě funguje. Protože mezi lidmi vzniká emocionální pouto.“

„Při vyjednávání víme, že lidé nejsou schopni uvažovat logicky a rozhodnutí dělají emoce, a to je vlastně univerzální jazyk,“ dodává Pařík. 

Metoda FBI

„Metodika americké FBI, kterou používáme stejně jako například česká policie nebo spousta velmi chytrých firem, má 95procentní úspěšnost v těch nejtěžších situacích. Vychází z toho, že na druhé straně je člověk, který se nachází v těžké situaci a mimo jiné i proto s vámi vyjednává.“

Čtěte také

Jan Fingerland: Míroví vyjednavači na startu do neznáma

Když na střeše stojí sebevrah, tak horší situace je jen jeho smrt, takže už se nic moc horšího podle Paříka ani stát nemůže.

„Nebo když někdo drží rukojmí, tak mají rozdílné požadavky. Vyjednavač chce, aby vyšel s rukama nad hlavou, všechny propustil a šel do vězení. A únosce nebo terorista chce peníze, helikoptéru, popřípadě i někomu ublížit. Takže na počátku je ta situace neřešitelná. Nejde ale o to, jak moc ve slepé uličce se nacházíme, ale jak máme nastavenou mysl na vítězství. To znamená: Chceme se s lidmi dohodnout a chceme konflikt vyřešit,“ popisuje policejní práci.

„Jsou ale věci, které bych nedělal, které se neshodují s mým hodnotovým žebříčkem. Například vyjednávání koalice pro nějakou extrémistickou stranu – to bych určitě nedělal,“ uzavírá.

Celou Osobnost Plus Barbory Tachecí najdete v audiozáznamu. Dozvíte se, jak postupovat, pokud chcete šéfa žádat o zvýšení platu či mzdy.