Využije Evropa migrantů? Průmysl 4.0 a automatizace tomu nenahrávají, upozorňuje ekonomka
Jedním z motivů přijímání migrantů v Německu je snaha vyplnit nedostatek pracovní síly. Tento přístup má ale své trhliny – právě Německo totiž čelí automatizaci průmyslu, což může přinést problémy právě na trhu práce. Jaká je cesta z bludného kruhu? Nejenom o tom mluvila v Hostu Radiožurnálu ekonomka Ilona Švihlíková.
„Vyspělé země se potýkají s demografickou krizí, a jedna z úvah může být dovézt zahraniční pracovníky,“ říká. Proti takové úvaze ale stojí pracovně úsporné technologie, zavádění robotizace a automatizace.
Největší dopad zavádění automatizace, tedy Průmyslu 4.0, míří právě na Německo, kde se očekává největší pokles pracovní síly. Ten se ale bude týkat všech vyspělých zemí.
„I když bude populace stárnout, tak bude příliš mnoho pracovní síly na technologie, které se budou zavádět,“ připomíná s tím, že stále více lidí bude na pracovním trhu k ničemu.
Průmysl 4.0 je označení pro současný trend digitalizace, automatizace výroby a změn na trhu práce. Základní vize takzvané čtvrté průmyslové revoluce se objevily v roce 2011. Podle této myšlenky vzniknou „chytré továrny“, které budou využívat kyberneticko-fyzikální systémy. Ty převezmou opakující se a jednoduché činnosti, které do té doby vykonávali lidé.
Z lidí, kteří něco montují, se podle ní nemohou jen tak stát programátoři, a v té souvislosti upozorňuje na situaci ve Spojených státech, které jdou s automatizací ve světě nejdál. Výsledkem je také to, že mnoho lidí sedí ve vězení, nebo se pohybují v sektoru pracující chudoby a stát je dotuje potravinovými průkazky.
10 % z českého koláče jde do zahraničí!
Svět vstupuje do zvláštní fáze ekonomiky a transformace, ale současné modely tuto skutečnost nijak nereflektují – jsou stavěné na stabilních předpokladech, které nejsou schopny pojmout chaotickou dobu. A to platí i pro Česko.
„Problém české politiky je, že řeší, co akutně hoří, místo velkých otázek, jako například proč existuje Česká republika. Hlavním politickým sporem jsou elektronické účtenky,“ podotýká.
K velkým problémům patří podle ní například to, že neurčujeme ceny našeho zboží, máme nízkou úroveň mezd a obrovské odlivy kapitálu do zahraničí. „Upečeme koláč a 10 % z něho jde pryč, to je velký problém,“ upozorňuje s tím, že v Česku máme neudržitelný ekonomický model.
A co se týče eurozóny, tak ta je nefunkčním měnovým územím, které vede k tomu, že se země od sebe spíše vzdalují. „Rozhodně nepatřím k příznivcům společné měny,“ uzavírá.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Starosvětské příběhy lesníků z časů, kdy se na Šumavě ještě žilo podle staletých tradic.
Václav Žmolík, moderátor
Ze světa lesních samot
Román klasika české literatury zobrazuje dramatické změny poměrů na česko-bavorském pomezí v posledním čtvrtletí 19. století, kdy ustálený životní řád "světa lesních samot" narušila živelná katastrofa.
