Vyrobil jsem šperk pro Madeleine Albrightovou. To mi změnilo život, přiznává šperkař Hanuš Lamr
„Líbí se mi šperky jemné, které doplňují tvar těla ženy, mám rád také náramky kolem celé ruky,“ vysvětluje šperkař Hanuš Lamr, který rovněž neodsuzuje ozdoby na mužích. „V New Yorku nosí šperky bez okolků třeba muži černé pleti, já je ale nenosím,“ usmívá se. Do studia Radiožurnálu přinesl moderátorce Patricii Strouhalové ukázat výběr ze svých šperků, v rozhovoru přišla řeč na brož s názvem Hostina, kterou zhotovil pro Madeleine Albrightovou.
„Dostal jsem se do soutěže, kterou vypsalo ministerstvo zahraničních věcí, něco jsem jim nabídl a jim se to líbilo. Před tím jsem jen tak přežíval, změnilo mi to život, “ nastiňuje. Šperk se jmenuje Hostina – obsahuje tři barevné ovoce a brouka. „Práce je ve stříbře,“ dodává.
A jak takový šperk na zakázku vymýšlí a čím se inspiruje? „Důležitá je barva očí, ale také celkové fyzické proporce. S ženou se chvíli bavím, pak dám na výběr třicet typů a něco vyplyne,“ vysvětluje s tím, že výrobou šperků tráví přibližně osm hodin denně. „Snažím se jezdit na kole, ale jsou týdny, kdy se to nedaří,“ říká.
O šperky se začal zajímat na střední výtvarné škole, kde vyráběl barevné ozdoby z plastu. „Používal jsem tehdy akrylátovou pryskyřici, strouhal jsem barevné tužky, dával jsem do nich kuličky z ložisek, fixami maloval na papír,“ vzpomíná s tím, že jeho studijní záliba se nakonec proměnila v profesi. „Dvanáct let se výrobou šperků živým,“ doplňuje.
V čem se liší odlévané a lisované šperky? Čím se při výrobě šperků motivuje? A jaký je český zákazník? I to jste mohli slyšet mezi 10. a 11. hodinou na Radiožurnálu.
Audio záznam rozhovoru si můžete poslechnout kliknutím na odkaz přímo v tomto článku a také v iRadiu.
Více z pořadu
E-shop Českého rozhlasu
Kdo jste vy? Klára, nebo učitel?
Tereza Kostková, moderátorka ČRo Dvojka
Jak Klára obrátila všechno vzhůru nohama
Knížka režiséra a herce Jakuba Nvoty v překladu Terezy Kostkové předkládá malým i velkým čtenářům dialogy malé Kláry a učitele o světě, který se dá vnímat docela jinak, než jak se píše v učebnicích.
