Výpočet starobního a invalidního důchodu

Štěpánka Mikešová: Plný invalidní důchod se v tomto případě vypočítá stejně jako, kdyby paní Zoufálková ten částečný invalidní důchod nepobírala. To znamená, že se vypočítává z příjmů v rozhodném období, které je v současné době 20 let. Plný invalidní důchod se skládá ze základní výměry, která je pro všechny důchody stejná a jedná se o 1470 korun měsíčně a z procentní výměry, která je za každý rok pojištění a dopočtené doby, tedy do té, kdy se započítává to období od vzniku nároku na tento důchod k dosažení důchodového věku 1,5 % výpočtového základu. Co se týče minimální procentní výměry plného invalidního důchodu? Tak ta je v současné době 770 měsíčně.

Pan Cihla z Hradce Králové se ptá, jak zohledňujete, pokud se o děti po úmrtí manželky stará muž. Jakým způsobem se tato doba odrazí na věku pro odchodu do důchodu?

Štěpánka Mikešová: Tato doba se na snížení důchodového věku, tedy péče o dítě, se na snížení důchodového věku u muže neodrazí. Doba péče o dítě má vliv na důchodový věk pouze u žen. Doba péče o dítě se ale do důchodu započítává jako náhradní doba pojištění a přitom nezáleží na tom, jestli se o to dítě stará žena nebo muž. Péče o dítě se tedy, jak jsem říkala, započítává jako náhradní doba pojištění. Plně se započítávají 4 roky věku péče o dítě a pokud se pečuje o dlouhodobě postižené dítě, pak se započítává 18 let.

Spousta dotazů, které nám posluchači volali, se týkala výplaty důchodu do nebo ze zahraničí. My jsme vybrali dvě otázky. Posluchač ze Slovenska, který pracuje už zhruba 10 let v České republice, se ptá, kdy bude mít nárok na výplatu českého důchodu a jestli ho budete posílat na Slovensko. Tam odpracoval 30 let a důchodový věk tedy už dovršil.

Štěpánka Mikešová: Tak, co se týče posílání na Slovensko? Samozřejmě. My ten důchod posíláme, co se týče států Evropské unie do toho státu, o který požádá ten daný pojištěnec. Co se týče na výplatu českého důchodu? Tak ten nárok se řídí tuzemskými právními předpisy. To znamená, že proto, aby bylo možné v České republice požádat o starobní důchod, musí tento posluchač ze Slovenska dosáhnout důchodového věku. Co se týče dob pojištění? Což je vlastně další základní podmínka pro nárok na starobní důchod, tak v Evropské unii se uplatňují čtyři základní principy. Tak zvaná koordinační nařízení a jedním z těchto principů je sčítání dob pojištění. Pokud je tedy získána potřebná doba pojištění a dovršen důchodový věk, tak to v praxi funguje tak, že je vyplácen dílčí důchod. Část penze za dobu pojištění na Slovensku vyplácí Slovenská sociální pojišťovna a část penze za dobu pojištění v České republice, vyplácí Česká správa sociálního zabezpečení.

Teď si nejsem jist, jestli už jste náhodou neodpověděla na ten dotaz, který teď za posluchačku položím. Ta se ptá, jak bude vypadat výplata důchodu lidem, kteří odešli ještě před rokem 1989 do zahraničí. Vrátili se do České republiky, ale potřebnou dobu důchodového pojištění získají pouze sečtením doby práce v zahraničí a doma. Ono to záleží asi, jaká cizina to byla?

Štěpánka Mikešová: Přesně tak. Na tom to záleží. Pokud se jedná o členský stát Evropské unie, uplatňují se principy sčítání do pojištění. Tedy ty čtyři základní koordinační nařízení. Pokud se nejedná o členský stát Evropské unie, tak roli tady hraje fakt, jestli se jedná o tak zvanou smluvní nebo nesmluvní cizinu. Tedy, jestli má Česká republika s daným státem uzavřenou smlouvu o sociálním zabezpečení. Právě těmito smlouvami se pak výplata důchodu řídí. Pokud smlouva není, tak se vyplácí zpravidla důchod odpovídající pojištění, které na území České republiky daný člověk odvedl na základě svého výdělku.

Jaké doklady pro uznání nároků na důchod, potřebují lidé, kteří pracovali v zahraničí?

Štěpánka Mikešová: Tak to jsou ty doklady, které prokazují doby pojištění v zahraničí. V členských státech Evropské unie si nositelé důchodového pojištění mezi sebou vyměňují evropské formuláře, na kterých jsou tyto informace uvedeny. To znamená, že občan nemusí obíhat více nositelů pojištění. Stačí jeden, tedy podat například žádost České správě sociálního zabezpečení a bere se to jako, když požádal u jiného evropského nositele pojištění.

Jednoho z našich posluchačů by taky zajímalo, jakým způsobem vypočítáte důchod duševně nemocnému člověku, který většinu svého života pobíral invalidní důchod?

Štěpánka Mikešová: Tak tady se zřejmě jedná o pobírání toho starobního důchodu místo důchodu invalidního. Pokud nebo ta otázka, jestli bude moci občan po dosažení důchodového věku místo invalidního důchodu pobírat důchod starobní, tak to závisí na tom, zda-li získal potřebnou dobu pojištění. Ta je, v tomto případě, alespoň jeden rok. Tedy rok, kdy daný člověk ze své výdělečné činnosti platil pojistné. Pak se doba pobírání invalidního důchodu bere jako kvalifikovaná náhradní doba pojištění a z dob pojištění za celé rozhodné období se vypočítává starobní důchod. Pokud ale poživatel invalidního důchodu nemá při dosažení důchodového věku alespoň ten jeden, zmiňovaný rok pojištění, tak bude nadále pobírat důchod invalidní a nárok na starobní důchod mu nevznikne.

V odpoledním Radiožurálu na vaše otázky odpovídala mluvčí České správy sociálního zabezpečení Štěpánka Mikešová. Díky a nashledanou.

Autorizovaným pořizovatelem elektronického přepisu pořadů Českého rozhlasu je ANOPRESS IT, a.s. Texty neprocházejí korekturou.